lightning discharge
Hra je u konce.
Hra zvaná crop circle gatě (gate, gatee)
crop circles
www.bourky.com - bouřky, blesky, oblačnost RSS feed

Agrosymboly - Kruhy v obilí

EN version  GB flag zkrácená verze zde, jiná verze zde

 

Kolénka a Polehlé, na zemi ležící obilí

Samotné obyčejné polehlé, na zemi ležící obilí, bez přítomnosti jakýchkoliv obrazců kruhů v obilí, vzniká za naprosto stejných podmínek jako je popsáno u kruhů v obilí, rostliny jsou úplně stejně poškozeny převážně elektrolýzou a jejími produkty, včetně mechanického poškození vznikajícími plyny, pravděpodobně i poškození vznikajícím teplem. Na podstránce kolénka (nodes) je možné zaregistrovat tu zajímavost, že při rovnání stébel, která nebyla zasažena žádným proudem, a stavějí se zpět jen díky mechanickému podnětu, dojde pravděpodobně díky velkému úhlu, který musela překonávat (téměř 90°, běžně v přírodě obilí, které není polehlé, jehož stébla neleží na zemi, jedná jen o mnohem menší odchylky), až k mechanickému poškození kolének (nijak nepříznivě neovlivní kvalitu dozrávající úrody, stébla byla vychýlena pouze mechanickým podnětem).

 

Pro základní seznámení s dosavadními pohledy na problematiku kruhů v obilí je možné navštívit Wikipedia - Kruhy v Obilí. Většina tam podaných vysvětlení sice spadá téměř nebo zcela do oblasti pseudovědy (pavědy), poslouží ale aspoň jako základní informace o dosavadním pohledu na celou problematiku.

 

Kombinace běžného, nepravidelného polehnutí, ohnutí stébel k zemi a obrazců

Kruhy v obilí, v jejichž blízkosti se nacházejí nepravidelné struktury

Na pravém horním okraji pole nad obrazcem kruhu v obilí je možné pozorovat nepravidelně polehlé, na zemi ležící obilí, jaké vznikne zcela běžně po výboji blesku do pole. Stane se tak ale až po několika dnech nebo týdnech, jak je vysvětleno jinde na Ancona, Itálie, 29. června 2008 této stránce, nebo podrobněji na stránce chronologie, kde je proces degradace rostlinných tkání po průchodu elektrického proudu také velmi podrobně fotograficky zdokumentován. Na fotografii je vidět, že elektrický proud (energie) výboje se šířil jednak podle horního okraje pole, jednak kolem kolejí po traktoru kolmých k okraji, a to i skrz geometrický obrazec. Obrazec kruhu v obilí a nepravidelné polehnutí, ohnutí stébel k zemi samozřejmě nemusely vzniknout během jediné bouřky (jediného výboje blesku), ale možné to je. Během bouřky, v okamžiku výboje blesku však byly s velkou pravděpodobností pouze takzvaně exponovány, ohnutí stébel k zemi obilí se objeví až o řadu dní později (i týdnů, záleží na množství dodané energie - intenzitě expozice).

 

Nejprve polehne, ohne stébla k povrchu země, jen nepatrná část, hluboko pod jedno procento, jen desítky metrů čtverečních, na nejvíce zasažených místech. Postupně se den za dnem (v některé době i hodinu za hodinou nebo dokonce minutu za minutou) přidává další, až nakonec těsně před sklizní může být polehlé, na zemi ležící někdy kolem 5, někdy i víc než 20% celkové rozlohy (občas, bohužel, i přes 90%). K objasnění a zdokumentování popisovaného jevu bude v budoucnu možné využít time-lapse kamery, práce pro ně se v tomto případě opravdu vyloženě "nabízí". For now is possible satisfy with an explanation of the phenomenon on the page chronology and subpages. Velmi podobné procesy nastávají často přímo uvnitř obrazců kruhů v obilí, v jejich blízkosti i ve větší vzdálenosti, i na okolních polích. Na všech místech která byla zasažena elektrickou energií výboje blesku. Odehrávají se od doby objevení obrazce až do sklizně.

 

Také je možné, že pravděpodobně mnohem víc polehne, ohne stébla k povrchu země, obilí na těch polích, do kterých dopadly dva výboje, v odstupu několika týdnů. Druhý výboj totiž dopadá do rostlin značně oslabených, a může tak napáchat podstatně větší škody. Stejně tak je možné si představit, že pravidelné obrazce kruhů v obilí je možné mnohem snadněji vytvořit  na takovém poli, které k tomu bylo "připraveno" už několik týdnů předtím. Takové případy jsou samozřejmě mnohem vzácnější než místa zasažená pouze jednou.

 

Ještě poznámka k fotografii kruhu v obilí z Ancony: z některých pozorování se zdá, že jedním z mnoha faktorů, který se může spolupodílet na vzniku pravidelného geometrického obrazce kruhu v obilí může být skutečnost, že se jednalo o mimořádně silný výboj, jakých se vyskytne jen několik za bouřku nebo dokonce za celou sezónu. Je proto možné, že k naexponování všeho dojde skutečně jen jediným výbojem (respektive soustavou několika souběžných a následných výbojů, jejichž časový rozestup jen málokdy přesahuje jednu sekundu), jehož nejsilnější část dala vzniku pravidelného obrazce kruhu v obilí, slabší, vedlejší a následné výboje způsobily vznik nepravidelného polehnutí, ohnutí stébel k zemi v okolí.

 

Také je možné, že slabší výboje ani nemusely nastat, okolní nepravidelné polehnutí, ohnutí stébel k zemi vzniklo jen průchodem proudu kolejemi po traktoru, případně indukcí v nich.

 

Další možností, která během utváření obrazce kruhu v obilí připadá v úvahu (je podrobněji rozvedená v jednom z prvních publikovaných článků) je alternativa, že podstatná část výboje blesku je okamžitě po doteku čela výboje se zemí svedena dostatečně hluboko pod zem, aniž by se jeho energie stačila výrazněji rozšířit vlhkou půdou a kolejemi po traktoru do okolí. Výboj se potom chová v podstatě jako vodič, skrz který prochází proud, protínající zemský povrch a proud je tímto vodičem (nebo několika vodiči) sveden hluboko pod zem. Na povrchu země potom mohou vzniknout obrazce - kruhy v obilí, které se velmi nápadně podobají obrazcům které vytváří elektromagnetické pole v kovových pilinách (viz fotografie výš na této stránce). Byl například pozorován vznik pravidelného obrazce kruhu v obilí přímo nad kovovou podzemní nádrží - slouží jako velmi dobrý vodič proudu, podzemní hromosvod. Zmínka o podzemní nádrži odposlechnuta z některého dokumentárního filmu, snad několikadílného, věnujícího se Crop Circle(s) - kruhům v obilí.

 

 

 Motto: Ohromné množství kruhů v obilí nápadně připomíná počítačovou simulaci  elektromagnetického pole. Dokonce i jeden jediný, samostatný kruh. To proto, že  skutečně byly vytvořeny působením siločar elektromagnetického pole blesku.

 

Archeologie

Jednou z možností, která se může podílet na svedení proudu prudce kolmo dolů do podzemí, by mohla být přítomnost strusky, ale i kovových artefaktů navozená činností některé starověké huti, nebo přítomnosti jakýchkoliv dalších reliktů, především z doby železné a bronzové. Díky nedokonalostem tehdy používaných metod tavby obsahuje struska i několik desítek procent vyredukovaného kovu. To, že na některých místech velmi pravidelně navštěvovaných zjevením kruhů v obilí se v podzemí nacházejí pradávná starověká sídla, nebo mohyly, pohřebiště, poměrně snadno lokalizovatelná z leteckých snímků za využití metod letecké archeologie, je celkem doložitelný fakt. Jedním z nejtypičtějších takových míst je ...  (pic1) (pic2), ale jistě by bylo možno nalézt mnohá další.

 

Samozřejmě se může jednat i o jiná archeologická období a doby (doba zlatá, stříbrná, měděná, cínová, mosazná, kobaltová, olověná, zinková, wolframová nebo uranová).

 

Větší množství kovu se v podzemí také nalézá na místech, kam dopadla sestřelená letadla.

 

Více na stránce archeologie

 

 

 

Pravidelné obrazce kruhů v obilí v kombinaci s nepravidelnými

Zde fotografie kruhů v obilí z roku 1996, z rozsáhlého archivu Lucy Pringle. Pokud budou z  obrázku zcela vynechány kruhy v obilí, jedná se o naprosto běžné, typické poškození (Somerton, Somerset 27th Jul 1996) porostu zásahem blesku. Typická je především skutečnost, že poškození sleduje směr podle kolejí po traktoru (kudy vede elektrický proud, a kde se indukuje nejvíc elektrické energie), nejmarkantnější je poškození v blízkosti kolejí u kraje pole a tam, kde se traktory otáčejí - často dokonce s vypnutým diferenciálem - půda je tam nejvíce rozježděná, drží se v ní mnohem déle voda než v okolí, má díky tomu mnohem nižší elektrický odpor, probíhají tam největší proudy a rostliny jsou díky tomu nejvíc poškozeny.

 

Fotografie kruhů v obilí, původně získaná z neznámého zdroje, podle označení pochází z lokality Denton, Garsington. Později identifikován na stránce Oxfordshire Centre for Crop Circle Studies, byl pořízen 3. července 1996. Kromě obrazce kruhů v obilí na něm lze zřetelně rozeznat tři hromosvody - sloupy elektrického vedení, které se mohou velmi účinně podílet na "přilákání" bleskového výboje. Vedle obrazce kruhů v obilí, v místech pod ním, vidíme typické, nepravidelné poškození porostu bleskem, je vidět, že tam dopadaly některé pobočné nebo následné výboje, možná  slabší, pravděpodobně "odvanuté" tlakovou nebo rázovou vlnou. Tvar i místo dopadu jiskrového (plazmového) výboje, což je i blesk, je možné ovlivňovat kromě elektromagnetického a elektrostatického pole i proudem vzduchu, což tlaková i rázová vlna jsou. Souběžná ramena výbojů i násldených výbojů se mohou ovlivňovat navzájem. Výboj blesku je možné přirovnat k elektronovému paprsku ve vakuové obrazovce. Na místě je přítomné obrovské elektromagnetické a elektrostatické pole, které může paprsek vychylovat jako v obrazovce osciloskopu (elektrostatické) nebo televizoru (elektromagnetické). Dopadající následné výboje se ale mohou i ovlivňovat navzájem, například v knize Lightning: Physics and effects (Uman, Rakov), v kapitole 8 "Winter lightning in Japan" je možné se dočíst na str. 313 o pozitivních výbojích CG (mrak-zem), jejichž následné výboje nedopadají nikdy do stejného místa, ale vždy v určité vzdálenosti od předchozího výboje, a k něčemu podobnému nemusí občas docházet jenom v zimě a jenom v Japonsku.

 

 

Na videozáznamech a fotografiích uměle vyvolaných blesků je možné pozorovat, že se kanál bleskového výboje pohybuje po směru větru. V některých případech tak kanál před dopadem následného výboje může urazit několik desítek, výjimečně i stovky metrů. (blesky, fyzika)

 

Uměle vyvolané blesky ( Artificial Lightnings): pokud elektrostatické pole naměřené pod mrakem dosáhne dostatečné hodnoty, je vystřelena do mraků raketa s připevněným uzemněným drátem)

 

 

Chování rostlin po zásahu elektrickým proudem

(mnohem podrobnější informace v menu EFP a podstránkách)

Rostliny, zasažené elektrickým proudem, který způsobuje nevratné změny v tkáních, vytváří značné množství rostlinám škodlivých chemikálií a značné množství buněk může okamžitě usmrtit, nevykazují zpočátku téměř žádné nebo dokonce vůbec žádné vizuálně pozorovatelné změny. Dokonce i rostliny, které jsou po elektrickém výboji okamžitě mrtvé, jsou ještě několik dnů od okolního porostu vizuálně (i mechanicky)téměř k nerozeznání. Teprve po několika dalších dnech začnou žloutnout a až po několika týdnech se doslova rozpadnou na prach. Jde o rostliny, které obdržely letální nebo vyšší dávku elektrické energie; dokonce i v případě, že jde o dávku tuto hodnotu mnohonásobně převyšující, ze začátku budou i takové rostliny vizuálně téměř k nerozeznání od živých; teprve při dávkách o několik řádů vyšších může dojít k rychleji nebo dokonce okamžitě pozorovatelným změnám - žloutnutí, hnědnutí až zuhelnatění. 

( argentina - slunečnice )

 

Bližší informace na stránce numero uno - jde o stránku, kde je vysvětleno, jakým způsobem došlo (pravděpodobně, víceméně náhodou) k fotografování prvního následku zásahu blesku v poli, a po nějakém čase následků blesku z další bouřky.

 

 

 

Obilí nezasažené elektrickým proudem

Je velmi pravděpodobné, že pole, které nebylo v průběhu celého vegetačního období žádným bleskem zasaženo, až na výjimky téměř nikdy nebude polehlé, stébla se neohnou k zemi.

(někdy se ale výjimečně silný zásah bleskem může projevit výrazným snížením  vitality vegetace i následující rok, a vést téměř k polehnutí, ohnutí stébel k zemi,

na některých místech i polehne , ohne stébla k povrchu země, viz GHOSTS).

 

 

Zde příklad pole, které po celou sezónu žádný blesk nezasáhl (2010), z Benátecké Vrutice, pole ve vynikající kondici až do sklizně, není polehlé, ohnuté k zemi ani stéblo.

 

Fotografie pořízeny 26. června a 17. července 2010

 

 

 

Energie výboje přírodního blesku

Jen pro zajímavost je možné uvést, že i jediný průměrný blesk vyzáří tolik energie, která by stačila na sklizeň celého mnohahektarového lánu, vymlácení obilí, jeho semletí na mouku, upéct z ní chleba a jeho rozvoz i do nejzazších koutů republiky. Samozřejmě i na posklizňové práce by zůstalo. V případě polehnutí, ohnutí stébel k zemi obilí jde o změnu polohy několika set kg až několika tun materiálu o desítky centimetrů, dokonce bez jakéhokoliv transportu z místa na místo. Další podrobnosti a měřené fyzikální údaje týkající se energií výbojů blesku jsou k nalezení na stránce a podstránkách menu blesky

 

 

 

Lokální podmínky, možnost dvou výbojů do stejného místa

(s delším časovým odstupem)

Formování pravidelných obrazců (kruhů v obilí) může znatelně záviset na místních podmínkách. Anglie - pravděpodobně častější výskyt na křídovém podloží, ale podílet se mohou i archeologické artefakty. Je také možné, že řada pravidelných obrazců kruhů v obilí, ale i pouze polehlého, na zemi ležícího obilí, se vytvoří především na místě, kde dojde ke dvěma výbojům blesku do přibližně stejného místa, s delším časovým odstupem, alespoň několik dnů, ale spíše týdnů.

 

V případě ojedinělých velmi silných výbojů ale může dojít ke zformování pravidelného obrazce (v nejjednodušším případě jediného kruhu nebo několika kruhů v obilí, ale spíš daleko častěji nepravidelného polehnutí, ohnutí stébel k zemi okamžitě nebo téměř okamžitě, během několika vteřin, nebo minut až hodin. Výboj silnějšího blesku působí totiž na bezprostřední okolí kromě obrovských elektrostatických sil a přímých i indukovaných elektromagnetických proudů sil také mechanicky, jako exploze nemalého množství trhaviny (stovky kg i více TNT) v nevelké výšce nad zemí. Pravidelné obrazce se také mohou vytvářet častěji především za nepřítomnosti silného větru, v případě výboje tzv. blesku z čistého nebe (the Bolt from the Blue). Takovou domněnku ale bude nutné nejdřív ověřit.

 

 

 

Chvění povrchu Země

Kromě toho, co vše zde bylo popsáno a dál na stránce ještě bude, jednou z možných vysoce pravděpodobných příčin vzniku obrazců kruhů v obilí je, že se na jejich vzniku (respektive tvaru) určitým způsobem podílejí otřesy povrchu Země v místě vzniku. Povrch Země, který se v okamžiku výboje a působení jeho mechanických efektů (tlaková a rázová vlna) chová jako pružná membrána, i když obrovských rozměrů. O rozloze několik kilometrů čtverečních. Vlastní rezonanční kmitočet této membrány leží mezi hodnotami několik málo hertzů až několik desetin hertzu. Mohou se tak kromě prostých kruhů v obilí vytvářet nejrůznější analogie nebo obdoby chladniho obrazců.

 

 

 

Hlavní viník, původce kruhů v obilí stále úspěšně uniká

Nikoliv ojedinělým zjevem, naopak pravděpodobně dokonce vůbec nejčastějším

(díky němuž se dařilo pravému viníkovi tak dlouho unikat pozornosti), je však skutečnost, že k polehnutí, ohnutí stébel k zemi obilí obrazce kruhů v obilí, ale i jakéhokoliv nepravidelného, dojde až za řadu dnů, nebo dokonce i týdnů až měsíců po bouřce, (pravděpodobně velmi často za přispění tak nevinné události, jakou byla ranní mlha, viz domino efekt a motýlí efekt), kdy už si jej s událostí, která proběhla před řadou týdnů, a nikdo určitě nebyl jejím bezprostředním pozorovatelem (myšleno bouřky; opravdu si je možné jen stěží představit někoho, kdo během bouřky běhá po poli), naprosto určitě nikdo nespojí. Zásah bleskem a díky němu procházejícím elektrickým proudem byl však s největší pravděpodobností jednoznačně nejdůležitějším činitelem, který na úrodě způsobil největší poškození, všechny ostatní fytopatologické činitele (viry, plísně, houby, rostlinní a živočišní škůdci, poškození vlivem vlhka nebo sucha) zcela jednoznačně působí až jako druhotní - následní činitelé a bez předcházejícího poškození bleskem by na neoslabených rostlinách nezpůsobili téměř žádné, nebo dokonce vůbec žádné nebo jen zanedbatelné škody.

 

Bez prvotního oslabení elektrickým proudem by totiž  rostliny všem ostatním vyjmenovaným fytopatologickým činitelům hravě odolaly. Bez oslabení elektrickým proudem by se žádný kruh v obilí nikdy neobjevil. Dokonce i nerovnoměrnost dozrávání se pravděpodobně nejčastěji vyskytuje na lokalitách, které byly zasaženy bleskem, a téměř každá rostlina, která obdržela určitou dávku elektrické energie, vyšší než zanedbatelnou, ale nikoliv smrtelnou (EFP), dozrává zřetelně pomaleji. Dosud prověřeno především vizuálním pozorováním, ale nic nebrání tomu, aby tvrzení bylo ověřeno v laboratoři, a stanoveny dávky energie a jejich vliv na vitalitu rostlin.

 

Jistě nebudou častou výjimkou případy, že rostliny na některých zasažených částech pole nemusí ani polehnout (ohnout stébla k zemi), mohou však být napadeny škůdci (Ostrá).

 

Vysvětlení

Jedním z velmi logických důvodů, proč se hlavnímu viníkovi vytváření kruhů v obilí dosud tak hodnověrně dařilo unikat jakékoliv pozornosti a možnému odhalení, je poměrně doložitelná skutečnost, že se tomuto "původci všeho" totiž přesně v době, kdy on na poli něco "maluje", tj. vytváří obrazce kruhů v obilí, podaří naprosto bezpečně a nemilosrdně jakéhokoliv potenciálního pozorovatele takové tvůrčí činnosti zahnat od pole tak daleko, jak je to jen možné, pokud je rovnou nezabije.

 

 

 

Koleje po traktoru a struktury v podzemí u kruhů v obilí

Lizzano, frazione Celletta (Cesena - Forli), 12 Giugno 2008: www.cropfiles.it

Kliknutím na obrázek je možné navštívit přímo stránku, která se na stránkách italských průzkumníků věnuje vyobrazené lokalitě. Lze zaregistrovat "les hromosvodů", nacházejících se v těsné blízkosti obrazce (sloupy elektrického vedení). To ale není na popisované lokalitě  to nejzajímavější. Bez pravidelného obrazce kruhů v obilí se jedná o velmi přesný obraz lokality, zasažené bleskem. Dokonce na poli vpravo od obrazce kruhů v obilí, které žádný obrazec neobsahuje, je zasažení elektřinou a jím vyvolané polehnutí, ohnutí stébel k zemi mnohem markantnější, je zasaženo i obilí podél kolejí po traktoru, běžící skrz pole (na snímku vodorovně), a na poli s obrazcem kruhů v obilí je zasaženo především obilí v okolí kolejí u okraje pole, u kterých se traktory otáčejí. Ty totiž bývají na většině polí znatelně víc rozježděny, působí tak většinou jako daleko lepší hromosvody i vodiče proudu. Ale i na poli vlevo (dole, těsně pod copyrightem) je jedna výrazná kolej, kolem které se výboj zřetelné proběhl. Zasažení rostlin v bízkosti kolejí u kraje pole je na levém poli daleko markantnější než na jeho jiných částech. Také je možné, že přibližně v místech, která jsou určena středy kruhů geometrického obrazce kruhů v obilí, se v podzemí nachází potrubí vodovodu nebo kanalizace. Může se jednat i o jakékoliv jiné vedení - elektřina, plyn, digitální komunikace. Něco podobného se může týkat i jiných obrazců kruhů v obilí, které běží podle nějaké delší linie. Další příklady následují.

 

Elektřina může být rozvedena po poli především prostřednictvím kolejí po traktoru. Vyznačují se mnohem vyšší vodivostí proti zbytku povrchu půdy celého pole. Některé tenké čáry polehlého , na zemi ležícího obilí mohou být zcela náhodně rozvětvené, rovné nebo klikaté nedaleko od místa dopadu čela bleskového impulsu. Elektrický náboj se dočasně pohybuje po zemi nedaleko od pravidelných obrazců v obilí, nejen po stopách traktoru, před pokračováním v podzemí. Průchod elektrického proudu uvnitř rostlinného těla, buněk, tkání a tím jejich poškození může také způsobit nerovnoměrné dozrávání obilovin. Nerovnoměrný růst a zrání je fenomén, který vznikl proto, že podmínky tam jsou velmi podobné přesazování rostlin.

 

Poznámka:

Zde popisovaná situace odpovídá teoretickému předpokladu, že v případě vytvoření obrazce kruhů v obilí může být podstatná část energie výboje svedena mnohem rychleji kolmo do podzemí, než je tomu v běžných případech zásahu blesku do pole. Nenastane tudíž situace, která je po zásahu blesku do pole jindy mnohem obvyklejší, že se podstatná část energie blesku ještě před úplným svedením do země nějaký čas prohání po poli jako na kolotoči, a páchá neplechu. Je proto možné, že obě pole mohla být zasažena přibližně stejně, ale zatímco vlevo byla spotřebována podstatná část energie na vytvoření obrazce, a během této činnosti rychle svedena do země, na pravém poli byla energie mnohem víc rozvedena po poli především kolejemi po traktoru a napáchala tak na vzdálenějších místech větší škody.

 

(předpoklad je zmiňován několikrát na jiných místech této stránky a bude mu  věnováno mnohem víc pozornosti na stránkách věnujícím se víc fyzice a elektrotechnice, možná se mu bude věnovat  celá speciální stránka)

 

 

Drátěný plot v blízkosti kruhů v obilí

Další fotografii, která poměrně věrohodně podporuje teorii vzniku kruhů v obilí díky zásahu blesku (lze ji považovat téměř za důkaz), najdeme opět v přebohatém archivu Lucy Pringle, a nejen tam. V komentáři k obrázku je uvedeno, že na hranici mezi polem obilí a pastvinou, na které obrazec kruhů v obilí nepokračuje,

(Martinsell Hill, 19th Jul 2009)

 se nachází drátěný plot. Drátěný plot představuje uzemnění, a uzemnění představuje nepřekonatelnou překážku pro hlavní příčinu vzniku a formování obrazce kruhů v obilí - elektromagnetické záření, během zlomku milióntiny sekundy (rychlostí světla) se od místa zásahu blesku (centra obrazce) naprosto rovnoměrně a souměrně do všech stran šířící elektromagnetickou explozi (obrovskou). Elektromagnetické záření totiž ve vzduchu, na rozdíl od rázové a tlakové vlny, nemá překážek. Kovový plot, který představuje uzemnění, ale právě pro elektromagnetické záření takovou nepřekonatelnou překážkou je. Vegetace za plotem (pastvina) je sice znatelně odlišného charakteru, než obilnina pěstovaná na poli - jde o travinu na pastvě, svědecky doloženo, - ale její fyzická konstituce je natolik podobná, že působící energie by se na ní poměrně bezpečně projevila, i když by se tak nemuselo stát v 
úplně stejnou dobu. Protože ale energie byla  díky popisovanému uzemnění téměř stoprocentně odstíněna, rostliny byly ochráněny a nic takového se nestalo.

(otisk mimozemského razítka na pastvinu nedopadl

a kravičky mohou nadále dělat bůůů)

 

Otázka zde položená se přímo nabízí:  Opravdu si všichni UFOlogové a další "experti" na působení mimozemských civilizací dovedou i jen náznakem představit, že ti nebozí, plaší mimozemšťané, jejichž technologie je o mnoho tisíc (spíš milionů nebo miliard) let vyspělejší než pozemská, jsou skutečně natolik "(mo) mentálně zaostalí", že by nedokázali vyprojektovat obrazec kruhů v obilí o nějakých 50 metrů dál od plotu, aby se jim na zvolené "plátno" vešel celý?

 

Drátěný plot, který působí jako uzemnění, současně i jako hromosvod, se chová obdobně jako uzemněná stínící mřížka vakuové elektronky, přes kterou elektromagnetické záření ani elektrony neprojdou - no pasaran. Chová se vůči nim jako naprosto neproniknutelná zeď.

 

Drátěný plot blesky spíše přitahuje, a je tak možné se dokonce divit, že centrální kanál blesku neskončil přímo na něm. Pravděpodobně zadul větříček... (mezi stepped leaderem, který si nejprve jakoby "očuchá " pravděpodobné místo dopadu, a Return Stroke, skrz který projde téměř veškerá energie výboje, uplyne až několik desetin sekundy). Kromě toho se pod povrchem pole mohou nacházet nějaké archeo- nebo geo- artefakty, které přitahují Return Stroke ještě výrazněji, než samotný plot.

 

Jinde na internetu je popsáno, že tráva na pastvině má mechancké vlastnosti zcela srovnatelné s obilím za plotem, a že je proto divné, že za plotem obrazec nepokračuje.

 

Hromosvody na polích v blízkosti kruhů v obilí

Jako velmi dobré hromosvody působí velmi často na polích a v jejich blízkosti se vyskytující kupky hnoje, také blízké stromy a keře.

 

Naprosto neoddiskutovatelnými hromosvody jsou pak sloupy elektrického nebo telegrafního vedení, těch lze nalézt často ve velmi těsné blízkosti obrazců kruhů v obilí stovky. Mnoho z nich se někdy vyskytuje přímo v obrazci jako jeho neoddělitelná součást. Ancona, Italy, 10th Jul 2007 - dvě vedení VN procházehjí přímo skrz obrazec kruhů v obilí (odhadem 40 a 110 tisíc voltů), další vedení VVN (400 000 V) asi třista metrů od něho.

 

Další, které ale určit tak lehce nepůjde, jsou uloženy pod zemí. Jde o nejrůznější kanalizace a vedení. Na některých snímcích je ale lze alespoň odhadnout. Opět, pokolikáté už, lze navštívit známý archiv kruhů v obilí Lucy Pringle. (snímek vlevo, Horton - Nr Devizes, Wiltshire 3rd Jul 2005). Obrázek kruh v obilí vpravo pochází z ukcropcircles.co.uk, (jako odkaz vede přímo na galerii odkud byl zkopírován), ze stejného místa, ale pořízen řadu dní předtím, stejně jako všechny ostatní na stránce zde. (odhadem nejméně 14). Na obrázku vlevo je možné spatřit jeden velmi obvyklý, výrazný hromosvod - sloup elektrického vedení, jehož okolí ale vůbec není součástí geometrických útvarů kruhů v obilí, díky čemuž leží zcela mimo oblast zájmu jakéhokoliv průzkumníka kruhů v obilí. Od sloupu šikmo doleva nahoru (kolmo k silnici) vede žlutý pruh obilí, velmi přibližně odhadnutelné asi poloviny až třech čtvrtin výšky okolního obilí. Jde o obilí mrtvé, které bylo usmrceno buď okamžitě během výboje blesku do stožáru,  nebo později, následkem chemikálií vzniklých v rostlinách a v půdě (především díky elektrolýze v průběhu výboje) během několika následujících minut až hodin, ale i dnů. Výboj pokračoval v podzemí od sloupu po nějakém tam nacházejícím se vedení dál k silnici. Nemusí se ani jednat o vedení jakékoliv inženýrské sítě, může jít jen o zahrnutý příkop nebo výkop, kde se drží vlhkost víc než v okolním terénu, ale kabel elektrického vedení tam pravděpodobně je. Podobný pruh vede od kruhu vlevo dole k silnici. Zde se ani nemusí nic nacházet v podzemí, může jít jen o rozježděnou přístupovou cestu používanou při setí, zasaženou díky nižšímu odporu. Na obrázku vpravo vidíme stejný kruh v obilí z jiného úhlu pohledu, zasažené obilí ve směru k silnici vykazuje zatím jen několikacentimetrový rozdíl ve výšce a ještě vůbec není žluté (z toho vyplývá odhad rozdílu pořízení snímků alespoň 14 dní).

 

 

 

 

Nepravidelně epravidelně polehlé, na zemi ležící obilí

Randomly Downed Formations - RDF

V předchozím textu bylo už několikrát naznačeno, že výboje blesků nesou hlavní odpovědnost nejen za veškeré Genuine pravidelné, byť sebesložitější obrazce kruhů v obilí, ale kromě toho i za všechno ostatní, běžně a nepravidelně polehlé, na zemi ležící obilí na všech polích co na světě jsou. Literatura a webové stránky, zabývající se Kruhy v obilí, občas označují nepravidelně polehlé, na zemi ležící obilí zkratkou RDF (Randomly Downed Formations, nepravidelně polehlé, na zemi ležící formace). Klasický příklad (přímo učebnicový) je možné najít v jedné publikaci věnující se problematice kruhů v obilí. Jde o knihu: Crop Circles - Exploring the Designs and Mysteries, Werner Anderhub, Hans-Peter Roth, Vydavatel Lark Books, 2002, ISBN 1579902979. Na straně 111 se pod fotografií nachází text: "Classic wind damage in grain" (typické poškození - polehnutí, ohnutí stébel k zemi obilí způsobené větrem). Zásadní chyba všech dosavadních amatérských průzkumníků polehlého, na zemi ležícího obilí na celém světě, takové poškození zdravého obilí (dosud bleskem nezasaženého) samotný vítr nikdy za žádných okolností způsobit nemůže. Fyzikální vlastnosti - pružnost, pevnost - zdravého obilí prostě něco takového neumožní - lze pozorovat i při větru hodně přes 100km/h, okamžitě po jeho odeznění není polehlé, na zemi ležící ani stébélko. Stačí se podívat na jakýkoliv film se záběrem vrtulníku letícího nízko nad polem, stébla se ohnou klidně téměř k zemi, okamžitě po přeletu se postaví zpět do svislé polohy. Na zobrazené fotografii se jedná o naprosto typické poškození obilí po výboji blesku. Informace je to vpravdě šokující, nepochopitelná a bude jistě trvat nějaký čas, než se s ní kdokoliv ztotožní.

 

Na tomto místě nezbývá než volně reprodukovat klasickou myšlenku největšího génia na světě všech dob, pana Jaroslava Cimrmana: "Můžeme proti tomu protestovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím nebo proti tomu můžeme dělat."

 

Nezbývá než zopakovat, jistě ne naposledy: osledy:

Naprostá většina těchto polehnutí, ohnutí stébel k zemi nastane až mnoho dní po bouřce, často za nádherného počasí, kdy si už bouřku a blesky, které proběhly před tolika dny, a po ní políčka vypadala jako netknutá, s polehnutím poškozením a oslabenim rostlin nikdo nespojuje. Týká se jak kruhů v obilí, tak zcela nepravidelných obrazců.

 

Mimochodem, pokud by byli autoři knihy schopni zjistit čas a lokalitu snímku domnělého u domnělého polehnutí, ohnutí stébel k zemi větrem ze své knihy, mohou se u firmy zabývající se archivací bleskových dat dotázat sami. Pravděpodobně by bylo možné dohledat víc než jen jeden zásah blesku do fotografovaného pole (s minimálně několikadenním, spíš několikatýdenním časovým odstupem), kdykoliv mezi vzklíčením až do času pořízení fotografie.

 

Stojící zdravé obilí v blízkosti kolejí po traktoru

Na fotografii z knihy, ale i na mnoha fotografiích dokumentujících obrazce kruhů v obilí, na kterých se současně vyskytuje obilí "normálně" polehlé, na zemi ležící, je obzvlášť zajímavé to, že polehlé, ležící na zemi může být téměř celé pole (okolo 80%), ale v bezprostřední blízkosti kolejí  po traktoru obilí stojí. To je velmi častý úkaz, u všech obilovin polehlých, jejichž stébla leží na zemi po zásahu bleskem. Z pozorování vyplývá, že četnost jeho výskytu je  natolik vysoká, že je téměř vyloučeno, že by se jednalo o pouhou náhodu. Přestože je možné, že podstatná část energie byla k rostlinám přivedena těmito kolejemi (ale nemusí být pravidlem), rostliny, které jsou kolejím nejblíž, a měly by tak být nejvíc poškozené, polehlé, na zemi ležící téměř nikdy nejsou (naopak obdobně vypadají téměř všechna pole s polehlým, se stébly ohnutými k zemi obilím, takže se vlastně o žádnou velkou zvláštnost nejedná). polehnutí, ohnutí stébel k zemi začíná téměř vždy nejméně 20 - 30 cm od těchto kolejí. Nabízí se vysvětlení, že rostliny v těsné blízkosti kolejí (koleje nejsou obsazeny rostoucími rostlinami obilí), mají k dispozici větší množství půdy s nižší koncentrací jedovatých látek, vylučovaných kořeny sousedních rostlin. Cizorodé a škodlivé látky, které v rostlinách vznikly, a snaží se jich kořeny zbavit, se tak v okolí kolejí podstatně více zředí a rostliny v těsné blízkosti kolejí tak mají větší šanci se uzdravit a nejsou vystaveny takové koncentraci škodlivých látek.

 

Velmi typické příklady budou například na stránce Kounice, ale nalezneme je téměř na každé fotografii kruhů v obilí, která kromě pravidelného obrazce obsahuje i nepravidelně polehlé, na zemi ležící obilí.  Téměř vždy alespoň 30 cm od kolejí, ale i metr a dál. Někdy se dokonce polehlé, na zemi ležící obilí nenachází, alespoň zpočátku, nikde jinde než v největší vzdálenosti od kolejí, přesně uprostřed mezi nimi, kde je pravděpodobně koncentrace škodlivých látek největší, a rostliny se jich nejhůř zbavují. Také může působit zvýšená elektrická vodivost na tom místě, trysky secího stroje ho mohly přejet dvakrát během setí díky překryvu rozpětí secího stroje, trasa je oseta dvakrát.

 

Mnohem podrobnější vysvětlení tohoto jevu se bude nacházet na stránce lines.

 

Jako jeden z možných důvodů poléhání, poškození, oslabení obilí udáváno přehnojení, především dusíkem. V takovém případě by ale nejvíc byly přehnojené rostliny nejblíž u kolejí, a poléhaly, jejich stébla se ohnula k zemi by nejčastěji, zatímco ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Přehnojení (zvýšený obsh rozpustných solí v půdě) ale může způsobit zvýšenou četnost výbojů blesku do tohoto místa. Kupky hnoje totiž přitahují blesky až obdivuhodným způsobem. Pokud se tedy v jejich blízkosti zrovna vyskytne polehlé, na zemi ležící obilí, není to v žádném případě z důvodu lokálního přehnojení, ale jednoduše proto, že tam dopadaly blesky. Logicky by totiž muselo být nejvíce polehlé, na zemi ležící obilí nejblíže kupičce (někdy opravdu řádné hromadě) chlévské mrvy, k čemuž nedochází téměř nikdy.

 

 

 

Ukázky běžného polehnutí, ohnutí stébel k zemi na fotografiích lovců kruhů v obilí

(Zde opět ukázka z archivu L.P.) Na fotografii je kromě kruhu v obilí možné velmi dobře pozorovat poškození obilí uprostřed mezi kolejemi po traktoru. Samozřejmě tento jev je možné nalézt nejen na fotografiích kruhů v obilí, ale na jakékoliv fotografii polehlých, se stébly ohnutými k zemi, obilovin. Jednou z dalších zajímavostí totiž je, že vůbec nejčastěji (nebo nejdříve) se polehlé, na zemi ležící obilí objeví v blízkosti středu čtvrtzávitů, které na kraji pole tak pravidelně vykrouží kola traktoru. V tomto případě bude pravděpodobně dokonce možné dosadit nějakou fyzikální zákonitost, jednak že v zatáčce budou koleje rozježděnější, jednak že integrál výkonu dodaného čtvrtkružnicí do vlastního středu má mnohem vyšší hodnotu, než integrál přímky ke stejně vzdálenému bodu (výkon dodávaný v rovině povrchu země ubývá s druhou mocninou vzdálenosti od bodu, která je v případě kružnice konstantní, takže neubývá; jedná se o přibližný odhad, mnohem podrobněji budee problematika vedení proudu v zemi a rostlinách vysvětlena na stránce LRC. Kromě toho koleje u kraje bývají přejety ještě jednou traktorem při návratu z pole. Další podrobnosti se budou nacházet na stránce koleje. Náhledy obrázků je možné zvětšit přejetím myší nad nimi.

 

Koleje po traktoru jsou pravděpodobně mnohem vodivější proti svému okolí (fungují proto i jako bleskosvody), vlhkost se v nich drží a shromažďuje nejlépe a nejdéle, a také jsou pravděpodobně jednou z příčin, proč po výboji blesku do jednoho pole jsou rostliny poškozené prakticky jen na něm, koleje si veškerou energii rozdistribuují jen mezi sebou a jinam ji prostě nepustí. Koleje na okraji pole mají jednoznačně nejvyšší vodivost, jsou přejeté i vícenásobně, a za vysoké vlhkosti půdy se u nich často traktory otáčejí s vypnutým diferenciálem. Dalšími velmi významnými bleskosvody jsou na polích se často vyskytující kupky hnoje.

 

 

 

Obrázky od přátel z Polska - Wylatowo

Zde je zobrazeno několik typických ukázek normálního polehnutí, ohnutí stébel k zemi obilí po zásahu bleskem v kombinaci s geometrickými obrazci kruhů v obilí, vyfotografované přáteli průzkumníky z polského městečka Wylatowo: (link 2002), (link piktogramy)

Ve všech případech by se bez geometrických tvarů kruhů v obilí jednalo o naprosto typické poškození obilovin způsobené výbojem blesku.

 

 

Argentina 2010, slunečnice slunečnice

Hned na začátku roku 2010 bylo možné zavítat na skok do Argentiny

(událost datována 15. března 2010, fotografie z touraine-insolite.xooit.com)

  

zuhelnatělé a ohořelé slunečnice (v kruhu) si jinak než zásahem blesku vysvětlit téměř nelze... (nebo že by přeci jen to ufíčko?)

 

Popis stavu rostlin na místě jako by vypadl z učebnice pro žáky střední zemědělské školy, kde je popisován následek výboje blesku do pole se slunečnicemi.

 

Když půjde někdo lesem, a spatří několik ohořelých stromů, pomyslí si: "Zde uhodil blesk". Když půjde po poli, a spatří ohořelé slunečnice, co si má myslet? Že se nad polem vznášela mimozemšťanská mikrovlnka, rotovala nad ním do kruhu, z ionosféry sestupoval lidskou a mimozemskou myslí a všeprostupující vesmírnou inteligencí podporovaný a vytvářející se plazmový vír alias vortex, ještě nějaké to UFO s lasery ostřelovalo pole a vše dotvořil elektrický proud, který se mezitím vytvořil mezi podzemními prameny vody a mlhou na blatech? (To byla jen malá ukázka toho, kam až se někteří průzkumníci jevu kruhů v obilí občas uchylují ve svých úvahách. Není možné jim to mít za zlé, jsou totiž z absurdnosti a nepochopitelnosti jevu evidentně nešťastní. Vždyť ty fraktály se přece v neživé přírodě a bez inteligence vytvářet nemohou a nedají. Ale dají se, milé děti, dají, a jak!) jí, a jak!)

 

K vytvoření toho všeho stačil někdy snad i jen jeden jediný zásah blesku, mohl být doprovázen několika souběžnými a následnými výboji, a nějaké ty rezonance a interference mezi nimi. Velmi často také výboje běhají po podzemních vedeních, a přesně nad nimi se vytvářejí čáry (v takovém případě se může jednat i o zcela mrtvé obilí - zmínka už na této stránce zde, další, mnohem názornější případy na stránce Lines).

 

Vše se odehrálo během několika desetitisícin vteřiny. Jde o čistý čas, tj. dobu, po kterou probíhal elektrický proud; mezi následnými výboji existují pausy (to se tak na divadle říká), trvající až stovky milisekund. Soustava hlavního výboje a několika následných se může odehrávat v čase až okolo jedné vteřiny, výjimečně i déle. Po jeho odeznění nemuselo být na poli pozorovatelné naprosto nic. Na počátku (během výboje a bezprostředně po něm) se odehrávaly především pochody fyzikální, mechanické, elektromechanické a elektrochemické. Po nich nastalo velmi dlouhé období klidu, během něhož nastoupila matka příroda, biologie, fytopatologie, biomechanika, biofyzika, chemie a podobné čistě přírodní procesy ("stěhování národů").

 

To, co potom následuje, může být částečně ovlivněno počasím, jaké zrovna okolo panuje. Velmi podstatná je ale skutečnost, že naprosto všechny dál popisované děje, které nastanou až po výboji, se budou odehrávat i za těch nejpříhodnějších povětrnostních podmínek, jaké je možné si pro účely pěstování obilí představit.

 

Během desítek dnů, ale i několika týdnů až měsíců, vlivem obrovské setrvačnosti průběhu biologických pochodů v rostliných tkáních, dochází k postupnému  oslabování rostlin. Části poškozených rostlin odumírají, další slábnou. Teprve když celkové oslabení rostlin jednoho dne překročí únosnou míru, k tomu ještě během noci padne londýnská mlha (butterfly), rostliny ztěžknou a nejslabší stébla se začnou zvolna pokládat k zemi (domino),  a během několika vteřin až minut se celá pečlivě vytvořená konstrukce skácí k zemi jako domeček z karet. Lze tak pravděpodobně vysvětlit často se vyskytující svazky stébel v některých kruzích v obilí, mnohonásobně poskládané pravidelně přes sebe. V takovém případě docházelo pravděpodobně k jejich postupnému poskládání přes sebe, nepopadalo úplně všechno najednou.  Podobný efekt je lidskými silami za pomoci primitivních pomůcek (a mozků) nevytvořitelný. Není třeba zdůrazňovat, že nerozeznatelné struktury se objevují i ve zcela nepravidelně polehlém obilí. (f)

 

Fakt, že polehnutí, ohnutí stébel k zemi, během kterého je obrazec kruhu v obilí zviditelněn, nastane podstatně rychleji, než byl celý proces připravován, a až velmi dlouho potom, co byl iniciován, vede laickou i "odbornou" veřejnost k poněkud ukvapeným i pomateným závěrům.

 

 

 

Stěhování národů (Migration Period)

Je tak obrazně nazýván proces, kdy se v těle celé rostliny (stonek, listy, klas i kořeny v případě obilí) vytvoří vlivem elektrolýzy, pravděpodobně i díky elektro-tepelným procesům řada škodlivých sloučenin. Rostlina je po určité době začne stěhovat dolů, ke kořenům, a kořeny vylučovat do půdy, opačným směrem pak postupují látky běžně se účastnící látkové výměny, rostlině prospívající a užitečné. Vše tak slouží k účelu ochrany genetické informace ukládané v semenech před poškozením Ani zrno nazmar - heslo kterým se příroda řídí miliony let, na rozdíl od komunistů. Na rozdíl od nich je ale příroda zjevně ochotna pro co nejlepší uchování genetické informace nějaké to zrno obětovat, a poškozené jedince proto jednoduše ponechá  k likvidaci prostřednictvím nejrůznějších fytopatologických činitelů, kteří v tomto případě konají zcela jednoznačně velmi záslužnou činnost. Jde řádově o 10% užitečně obětované úrody ročně.

 

Rozdělením rostliny (nadzemní části), například na deset dílů stejné délky, a za předpokladu, že každá z nich potřebuje k tomu, aby se zbavila škodlivých látek, které se v ní vytvořily ("odstěhovala o patro níž"), určitou konstantní dobu - například jeden den. Nejvrchnější část (desetina) rostliny - klas nebo část, kde bude utvořen, se tak během jednoho dne zbaví všech nepříznivých látek, všechny další části pod ní ale musí přetrpět i průchod jedů ze všech částí nad nimi. Z této (jistě velmi zjednodušené, ale pro účely vysvětlení zonálního oslabení rostliny postačující) vyplývá, že nejnižší desetina rostliny je vystavena působení nepříznivých sloučenin desetkrát delší dobu, než část nejvrchnější, a desetinásobku množství, než se v ní samotné vytvořilo, takže odhadem je vystavena stokrát vyššímu působení nepříznivých chemikálií. Z toho důvodu je spodní část nejvíce oslabena, a je mechanicky nejméně odolná. Spodní část se tak vlastně obětuje pro zdárnou výchovu potomstva. U velké části takto oslabených rostlin se jí to opravdu podaří, protože okamžitě po polehnutí, ohnutí stébel k zemi se začne rostlina vztyčovat prostřednictvím kolének - nodes, a naprosté většině z nich se to opravdu, i když jen částečně podaří, takže mohou být úspěšně sklizeny prostřednictvím známých žacích mlátiček alias kombajnů.

 

Časové rozvržení dějů popisované v tomto odstavci je jen příklad, nejedná se prozatím o nijak pokusně doložená fakta. Jde jen o přibližnou aproximaci pravděpodobného průběhu některých procesů, kterou bude teprve možno experimentálně prověřit, a v některých případech se může od nastíněného průběhu podstatně lišit (extrémně silné výboje)

 

 

 

Možnosti ověření, i zpětného, mnoho let dozadu...

Záhada kruhů v obilí definitivně vyřešena...

Pouze reálné a přirozené , mechanické - elektromechanické - elektrochemické - biochemické - biofyzikální - biomechanické - fytopatologické principy vzniku, poměrně jednoduše stanovitelné i předvídatelné. Dokonce (!!!!!)v naprosté většině případů, dejme tomu od roku 1980, a kdyby ne tak od 1990, alespoň v některých zemích, poměrně bezpečně zpětně ověřitelné téměř pro každou GPS lokalitu kruhu v obilí. Je možné dotázat se meteorologů, nebo přímo Siemens-Vaisala, ALDIS, CELDN, EUCLID, NORDLISLID, NORDLIS, nebo u firem, které s výsledky jejich měření pracují. K výboji blesku dochází v řadě případů mnoho dnů před objevením obrazce.

 

 

 

Nepravidelné obrazce z Itálie...

V některých zemích, např. Itálie (odkazy dál) se stalo nepsaným pravidlem, pokud je některý rok na "záhadné", velmi pravidelné obrazce kruhů v obilí poněkud "chudý", vezmou lovci fotografií jevu kruhů v obilí zavděk i naprosto běžnými, nepravidelnými obrazci polehleho obilí (stebla nepravidelně ohnutá k zemi). Italští průzkumníci pravděpodobně jako jedni z prvních zaregistrovali skutečnost, že obilí polehlé, na zemi ležící v pravidelných obrazcích kruhů v obilí i nepravidelně mají mnoho společného. Jedna jejich fotografie pravidelného obrazce kruhu v obilí už je použita v předchozím textu zde a další zde. Stalo se totiž poměrně častým úkazem,  že na italských políčkách jsou pravidelné obrazce kruhů v obilí velmi často pozorovatelné v kombinaci s nepravidelným polehnutím, ohnutím stébel k zemi, jak je vysvětleno zde.

 

 

 

Velké poděkování

pro www.cropfiles.it: zde několik stránek s nejtypičtějšími odkazy, které pomáhaly při výzkumu - jako typické ukázky je možné zvolit například

http://www.cropfiles.it/cropcircles_2010/Allettamento_2010.pdf

http://www.cropfiles.it/cropcircles2008/Allettamento_2008.html

http://www.cropfiles.it/cropcircles2007/Allettamento_2007.html

http://www.cropfiles.it/crop_circles2006/Merate_11Maggio2006.html

označeny jako "e crop irregolari" - nepravidelné ; řadu fotografií lze zvětšit pravým tlačítkem po příkazu "zobrazit obrázek";

 

Není vyloučeno, že se zatím jedná pouze o subjektivní dojem, ale na některých fotografiích italských průzkumníků se to potenciálními hromosvody jenom "hemží".

Kliknutím na obrázek je možné přejít přímo na stránku zdroje

 

podobných záběrů z českých polí možno předložit tisíce, mnoho z míst doložitelně zasažených bleskem alespoň několik dnů před fotografováním. Výzkum trval do současnosti déle než 3 roky (podzim 2011 - 3 a 1/2 sezóny obilí) a odehrál se na ploše věršinou několik desítek, nejvýš několik stovek km2. Nejtypičtější z nich budou časem umístěny zde.

 

 

 

Vysvětlení

Na fotografiích pravidelných obrazců kruhů v obilí z Itálie je možné si povšimnout jedné zajímavé věci: podstatně častěji než v Británii se na nich vyskytuje vedle těchto obrazců i nepravidelně polehlé, na zemi ležící obilí. To může být způsobeno jednak tím, že v Itálii zdaleka není na obrazce v obilí pořádán takový "hon" jako v Británii. Italští starousedlíci se totiž pravděpodobně mnohem raději věnují zemědělské činnosti, na nějaké voloviny nemají čas a ani o ně nejeví zájem. Obrazce tak jsou v mnohých případech vyfotografovány až řadu dní po svém vzniku (myšleno po skutečné vizualizaci - polehnutí, ohnutí stébel k zemi, kdy se k nejvíc zasaženému a nejrychleji polehlému, ležícímu na zemi obilí v obrazci už stačilo přidat a dopolehnout (ohnout stébla k zemi) i další obilí v jeho bližším i vzdálenějším okolí, ale může to být způsobeno i lokálními podmínkami. Další možností je, že v Itálii nejsou tak účinné podzemní hromosvody, proto neodvedou největší část proudu ihned hluboko pod zem, a tak se určitá, někdy pravděpodobně i dost podstatná část energie výboje ještě nějaký okamžik před tím může šířit dál po zemi nebo nehluboko v podzemí, kde zasáhně alespoň kořenové systémy rostlin (viz Šíření elektrického výboje po zemi, kde bude tato problematika znázorněna mnohem podrobněji). Na stránce chronologie je ale zobrazen i příklad z Británie (16.07.2007, Hailey Wood, Ashbury, Wheat), kde je velmi zřetelně vidět, jak se k obrazci postupně přidává další obilí (uvnitř obrazce i mimo něj), poléhají, ohýbají stébla k zemi přesně podle pravidel poléhání, poškození, oslabení po výboji blesku (v co největší vzdálenosti od kolejí po traktoru, často přesně uprostřed mezi nimi)

 

 

 

Další poděkování

směřuje na stránky http://www.croponline.org/cropanomali.htm, konkrétně podstránka Lissone (Mi): tato lokalita bude využita na stránce Předpověď, vzhledem k pravděpodobné struktuře tam nacházejícího se elektrického vedení(dvě vedení), procházející kolem pole (obdélníkový závit opisující úhel větší než 200°). Tam se nějaký ten blesk občas strefit musí. Takže ne žádné kruhy, ale polehlé, na zemi ležící obilí tam občas v budoucnosti někdy bude určitě. Další podrobnosti viz na jmenované stránce Předpověď. Na lokalitě sice dochází k určitým stavebním změnám (čerpáno z Google Maps), ale snad z políčka něco zbyde.

 

 

 

Sdělení zakódovaná do kruhů v obilí jejich velkým tvůrcem.

Fenomén kruhů v obilí od nynějška plně objasněn. Navždy.

Fascinující, plně postačující, první skutečně vědecká, zcela nová teorie.

Ohromující tajné kódy kruhů v obilí rozluštěny. Jednou provždy a všechny.

 

Veškerý význam jejich sdělení lidstvu je totiž jeden jediný - naprosto žádný.

 

Snad s jedinou výjimkou - jejich jediný a opravdový velký tvůrce se nám jejich prostřednictvím možná snaží sdělit:

"Nikdy nechoďte na pole, když já tvořím. Mohli byste totiž přesně v tom okamžiku poprvé v životě, s velmi vysokou pravděpodobností ale současně i naposledy, na vlastní oči spatřit, a možná dokonce i pochopit, jak to dělám."

 

Některé, převážně mechanické následky jeho činnosti bude možné pozorovat zde.

 

Veškeré matematicko - technicko - geometricko - mechanicko - fyzikálně - astronomicko - astrologicko - vesmírné principy, které byly díky jejich dekódování dosud lidstvu předloženy, je proto možné zcela bez zavání označit za naprosté voloviny. Mají asi stejný význam, jako by se někdo pokusil pokusili dekódovat obrázky z kaleidoskopu. Také se nikdy neopakují, jistě by ale v nich bylo lze najíti velmi mnoho velmi přesných převážně matematických, ale i jakýchkoliv jiných výrazů.

 

Například že obvod pravidelného šestiúhelníku je poměrně přesně roven šestinásobku délky jedné jeho strany, zatímco obvod osmiúhelníku dokonce osminásobku...

 

Mimochodem, každý kruh v obilí má v sobě poměrně přesně zakódovánu numerickou hodnotu čísla Π (pí). Skutečně, obvod kteréhokoli kruhu v obilí, který se kdy na světě objevil, rozvinut do přímky, má délku odpovídající 3,1415... násobku jeho průměru...

 

 

Crop circles solved definitively...

Only real natural forming principles, simple calculable and predictable.

Also (!!!!!) many years back verifiable backwards.

(ask meteorologists or Siemens - Vaisala )

 

 

 

The Timeline

 

13. únor 2008 - startuje zcela nový, komplexní, interdisciplinární vědeckovýzkumný projekt studia poškození plodin a poléhání, poškození, oslabení obilí následkem průchodu elektrického proudu

 

13. únor 2009 - první výsledky výzkumu publikovány na internetu, přesně jeden rok po začátku výzkumu - lightningsymbols.com (pouze velmi nenápadná zmínka)

 

13. srpen 2009 - od tohoto data zde postupně publikovány další zajímavé výsledky výzkumu, den za dnem (měsíc za měsícem?)  www.cropcirclesonline.com. Publikováno pouze na internetu, žádné další zveřejnění, tisk, noviny, sdělovací prostředky.

 

Některé další zajímavé úvodní informace budou zveřejněny zde a zde

 

Základní, ale i detailní informace o poléhání , poškození, oslabení a poškození plodin zde  a zde

 

Šokující odhalení ! Aféra Crop Circle Gate (CropCircleGatee, CropCircleGatě) ...

 

13. srpen 2010 Konečné datum, od kterého lidstvo (pravděpodobně) ví a rozumí způsobu, jakým se formuje a vzniká jev zvaný kruhy v obilí.

 

(Crop Circles, CC, agrosymboly, agroglyphes, piktogramy)

 

From that time possible to see pages note for commandant and warning,

and many more informations down this page and many others.

 

end of timeline

 

 

 

Poděkování:

Pítrs od Petráčků, (numero uno),

Petr Světlý z Dywidag Prefa a. s., (number 2),

Pepa z Linde + Wiemann Cz, s.r.o.

Gouláš, Spejbl, Stánkař, Kelčák, Pid, Luboš Hanousek,

Kuba Lepič,

Bobeš Janík,

a mnoho dalších.

 

Velmi mnoho díků panu Václavu Bošinovi, místnímu zemědělci.

 

Dalších velmi mnoho díků přátelům z Itálie www.cropfiles.it a www.croponline.org

(viz jinde nebo na jiných stránkách; Roma locuta, causa finita )

 

 

 

Jen pro srovnání

Úplně nakonec, jen pro zajímavost. Během výboje blesku je v kanále blesku (přibližná šířka 5 - 10 mm) objemová koncentrace energie (energie vyzářená v určitém objemu prostoru za jednotku času) srovnatelná s procesem, který se odehrává během exploze supernovy...

 

Alespoň během nejstrmější části náběhové hrany proudového impulsu.

 

Je možné, že příroda tak lidem prostřednictvím obrazců kruhů v obilí chce předvést, co se odehrává v místech, na která se nikdy nikdo nepodívá, snad jedině ve fantazii sci-fi povídek, románů a filmů. Povrch, vnitřek i plynný obal supernovy, během jejího výbuchu i před ním a po něm. Povrch černé díry, prostor pod ním, prostor nad i pod horizontem událostí, děje ke kterým dochází mezi horizontem událostí a povrchem černé díry, děje ke kterým dochází na povrchu hvězdy, nad ním i pod ním, děje ke kterým dochází v bezprostřední blízkosti i uvnitř nukleárního nebo termonukleárního výbušného zařízení v čase těsně před, během exploze i po ní, i jakéhokoliv konvenčního výbuchu. Děje ke kterým dochází při srážce planet, hvězd, černých děr. Děje a síly, ke kterým dochází v bezprostřední blízkosti elektronového obalu atomů během vzniku nové, změny nebo rozpadu chemické vazby. Děje a síly, ke kterým dochází v bezprostřední blízkosti atomového jádra během jeho rozpadu nebo během různých jaderných reakcí. Děje a síly, ke kterým dochází při střetu a reakci nebo anihilaci dvou částic nebo antičástic. Symetrie a geometrie pochodu, během kterého dochází k přeměně hmoty v energii, nebo naopak.

 

Jedno místo navíc

Ještě jedno místo se nám pravděpodobně s pomocí kruhů v obilí příroda snaží ukázat, na které se ani dlouho v budoucnosti nikdo nepodívá, ani v jeho bezprostřední blízkosti nebude nic pozorovat, zkoumat a měřit: Místo kam dopadá výboj blesku, a všechno co se tam odehrává od Preliminary Breakdown až do dlouhého pokračujícího proudu po posledním Return Strokeeturn Stroke. Explozivní rozpínání vzduchu a plazmy, mechanické, elektrostatické a elektromagnetické projevy interference a rezonance, které se tam odehrávají. Přenos několika megawatthodin elektrické energie mezi místy vzdálenými několik kilometrů během doby kratší než deset milióntin sekundy.

 

Kruhy v obilí - záhada odhalena.

 Možná už konečně jednou provždy, navždy a dovždy.

Především ale, což je nutné zdůraznit ze všeho nejvíc, je předkládaná teorie jako první a jediná, zcela, na 100%, vědecky prokazatelná a ověřitelná, na rozdíl od všech předcházejících, především žvástů o mimozemšťanech

Neskutečně primitivní, až by se dalo říci trapně směšné, nebo dokonce debilní vysvětlení. Milovníci UFO, záhad, parapsychologie, létajících talířů, neznámých a neexistujících energii a podobných nesmyslů se mohou nechat odtransportovat do nenávratna (nekonečna).

Jinými slovy, mohou táhnout do prdele.

To samé je možné prohlásit o mimozemšťanech.

Včetně paroubkových Marťanů.Také mohou táhnout do ...

Stránku pro vás připravil, a veškeré zde uváděné údaje velmi důkladně teoreticky i experimentálně prověřil

 

Jan Ledecký

 

z