Kruhy v obilí

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

Úvod

Během určité doby po výboji blesku se vytvoří na zasažených místech skupiny oslabených rostlin, z nichž většina dosud stojí, jak je popsáno podrobněji na stránce popisující účinky povrchového napětí vody. V okamžiku, kdy potenciální energie a náklon některé takové skupiny přemůže sílu, která ji udržuje ve vzpřímené poloze, netrvá déle než několik vteřin proces, během něhož se skácí k zemi. Přitom ale zavadí o jednu až několik dalších, které se skácí k zemi podobným způsobem jako se pokládá k zemi struktura z postavených kostek domina - nastane obdoba Domino Efektu. Protože ale jedna skupina může způsobit svým pádem (v průměru) pokácení víc než jediné následující (odhadem 1,2 - 1,3), dá se vzniklý jev přirovnat dokonce řetězové reakci (nukleární; řetězová chemická reakce se daleko víc podobá právě domino efektu, například radikálové reakce, řetězová polymerace)

Jedna z mnoha příčin, proč jsou svazky stébel občas zajímavě až nepochopitelně poskládané přes sebe, by pravděpodobně mohl být právě domino efekt. Odpovídá tomu i několik velmi vzácných, i když neověřených svědectví lidí, kteří skutečně na vlastní oči vytvoření obrazce spatřili. Jejich popis situace je v tomto případě s popisovanýmni teoretickými předpoklady v poměrně vzácné shodě. Znovu je ale nutné zopakovat, že ke skutečnému vytvoření obrazce, expozici, došlo v naprosté většině případů mnoho týdnů před tím, a oni sledovali až konečný efekt, kdy se po dlouhé době postupného slábnutí porostu stébla konečně sesula k zemi.

Náhodní pozorovatelé s otevřenou hub tlam pusou

Pokud takový proces trvá jen několik minut, a je sledován náhodnými pozorovateli s otevřenou hub pusou, je poměrně logické, že jim vůbec nemusí dojít, co se tam ve skutečnosti děje a co všechno sledovanému ději předcházelo. Je poměrně samozřejmé, že si vůbec nedokáží spojit probíhající děj s bouřkou, která proběhla třeba před měsícem i déle.

Efekt poryvů větru

(Divoké větry - Mám je!)

Dalším jevem, který náhodní pozorovatelé zjevně nedokáží pochopit (a není se jim co divit), je dojem, jako by se mezi kácejícími trsy obilí pohyboval záhadný větrný vír, díky němuž se zvedá prach, a který jako by zdánlivě vše vytvářel. Je ale nutné si uvědomit především to, že v případě obrazců, tvořených několika kruhy o průměru přes deset metrů, se pokládá k zemi poměrně rychle mnoho set kilogramů materiálu z průměrné výšky 50 cm, v případě rozlehlejšího obrazce se může jednat až o několik tun. Takový rychlý pohyb materiálu už nějaké to víření vzduchu vyvolá. Dají se do pohubu stovky metrů krychlových vzduchu, rychlostí okolo 5 - 10 kilometrů za hodinu, i víc. V tom všem oblaka zvířeného prachu, pohybující se přibližně nad místy, kde se obilí pokládá k zemi. Dokonce díky tomu, že dočasně vytvořené "kostky domina" z obilí (viz Efekt Povrchového Napětí Vody) se pokládají skutečně do kruhu, ať už levotočivého nebo pravotočivého, jimi vyvolané proudění vzduchu by opravdu téměř zákonitě mohlo připomínat i chovat se jako skutečný kruhový větrný vír. Každý, kdo něco podobného pozoruje, může událost opravdu považovat za nadpřirozený jev.

Historky a fakta o kruzích v obilí

Existují přibližně dvě desítky očitých svědků utváření Kruhů v Obilí. Všechny popisují podobný průběh; neviditelná síla přichází z ničeho nic v jinak klidné situaci a ohne obilí k zemi během několika sekund, jakoby s překvapující silou - přesto ale v ležícím obilí je nalezeno jen drobné poškození. Také bývají popisovány víry podobné tornádům, světelné efekty a pronikavé pískavé zvuky(*).

Biologické změny

Formace kruhů v obilí se často vyskytují v polích řepky olejné. Tato rostlina má konzistenci asi jako celerová nať(**). Pokud je stonek ohnutý víc než 45 stupňů, zlomí se. Přesto se v "pravých" ("genuine") formacích kruhů v obilí jsou často ohnuté stonky až o 90 stupňů. Žádný botanik ani jakýkoliv jiný vědec není schopen něco takového vysvětlit, ani napodobit jakýmkoliv experimentem. (***)

(*) světelné efekty a zvuky jsou nebo budou v mnohem větší míře vysvětleny na stránce nebo pododdílech Anomálie

(**) v ranném růstovém stádiu; později ale podstatně větší i pevnější, průměr stonku hodně přes 10 mm, asi jako slunečnice, a už delší dobu před sklizní tvoří velmi hustou, spletitou a prakticky neproniknutelnou houštinu, ve které by se člověk bez mačety dokázal pohybovat jen rychlostí několik desítek metrů za hodinu a je možné ho překonat už jen kombajnem; poznámka J.L.

(***) 9.10.2011 provedeny experimenty s průchodem elektrického proudu skrz rostliny řepky (výsev léto 2011 po bramborách, zelené hnojení). Výsledky by se měly dostavit během několika dnů. Pokus se nevydařil, rostliny byly přejety traktorem během hnojení močůvkou. Nevadí, pokus bude zopakován jindy.

Některé další odlišnosti rostlin řepky olejné

Díky odlišné mechanické stavbě řepky se u ní pravděpodobně Domino Efekt neuplatní v takové míře, nebo sice ano, ale poněkud odlišným způsobem. Naproti tomu ale rozdíl v barevnosti během období květu umožní, aby se obrazce objevily v plné nádheře zeleného obrazu na žlutém pozadí (díky zpoždění růstu i kvetení u rostlin zasažených elektřinou), a později i v negativní podobě žlutého obrazu na zeleném pozadí, když nezasažená místa jsou již odkvetlá zpět do zelené, a zasažená teprve začínají žloutnout květy. Takový barevný obraz se může objevit i bez jakéhokoliv polehnutí, ohnutí stébel k zemi, nebo ještě dlouho před ním. U řepky je také pravděpodobně možné, že během vytvoření obrazce nemusí ani polehnout (ohnout stébla k zemi), jen se na ní projeví změny v době kvetení u zasažených rostlin, případně stagnace vzrůstu. Samozřejmě existují i plochy řepky polehlé, na zemi ležící, k zemi se ale v takovém případě pokládá zvolna (nebo i velmi rychle) celá propletená masa rostlin najednou, nikoliv po svazcích. K zemi se rostliny řepky sklánějí téměř najednou, jako poměrně souvislá, ale oslabená houština. Také se může někdy stát, že rostliny polehnou, ohnou stébla k zemi až následně potom, co byl geometrický tvar nejdřív zobrazen během období květu. Někdy se také teprve až po odkvetení mohou začít výrazněji projevovat rozdíly ve vzrůstu - rostliny zasažené a poškozené elektřinou dosáhnou zřetelně nižšího vzrůstu, může jít až o desítky procent.

Ojedinělé úkazy na běžném obilí (lipnicovité)

Wheat, barley, rye, oats, triticale

Naopak se, i když velmi zřídka, se občas objeví obrazce v obilí, které nejsou polehlé, na zemi ležící, jen v nich mají rostliny nižší vzrůst. Dojde k tomu například tehdy, když výboj blesku zasáhne pole těsně po vyklíčení, nebo dokonce během něho. Rostliny, které byly zasaženy, ale přesto přežily, vykazují znatelně nižší vzrůst. Samozřejmě je porost na zasaženém místě podstatně řidší, protože zásah blesku nepřežijí zdaleka všechny rostliny. Použít obrázek z Kanady. Rostliny nemohou polehnout (ohnout stébla k zemi) proto, protože v době zásahu bleskem ještě neexistovaly, a jejich tkáně nemohly být zasaženy a oslabeny probíhajícími proudy. Nižší vzrůst vykazují proto, že půda obsahuje chemikálie, vzniklé po výboji blesku, které nemusí všechny prospívat, proto dojde k částečné retardaci vzrůstu. Je proto také možné, že k zásahu blesku, který vyvolal podobné následky, mohlo dojít ještě před vyklíčením, nebo dokonce ještě před setbou.

Zpřesnění tvarů

Jedním z velmi pravděpodobných důsledků Domino Efektu může být poměrně výrazné zpřesnění tvaru výsledného obrazce, například kruhu, ale i jiných tvarů. Bude demonstrováno na jednoduchém modelu - nepříliš přesného kruhu.

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com