V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

Úvod

Na tomto místě bude demonstrován pokus, jehož výsledek inicioval veškerý následný výzkum v oblasti poléhání, poškození, oslabení a poškození obilí i jiných rostlin. Jednalo se o test, zda je možné, aby se v rostlině prostřednictvím elektrické indukce vytvořilo takové množství elektrické energie, které by ji mohlo poškodit. Jestli je možné i v případě, že by došlo jen k minimálnímu šíření energie pod povrchem půdy do stran a poškození kořenů, že by po zásahu výboje blesku do pole byly elektrickým proudem okamžitě poškozeny i těla rostlin ve vzdálenosti metrů až desítek metrů od výboje. Průměr samotného kanálu výboje blesku totiž jen málokdy přesahuje 5mm. Některé zdroje uvádějí i šířku kanálu blesku v okamžiku výboje 10-20 mm, což může záviset na přesném okamžiku odečítání průměru, který se může lišit v nanosekundách. Například mezi průměrným a maximálním proudem uplyne "hodně času", který je sice udáván v mikrosekundách, ale během něho se může průměr kanálu změnit i několikanásobně. Průměrný proud se vyskytuje ve dvou případech - na vzestupné a sestupné části křivky, a průměr kanálu bude v obou případech zcela odlišný. Nejpodstatnější je zjištění, že jeho velikost nikdy nepřesáhne pouhých několik centimetrů.

Výsledkem pokusů je zjištění, že elektrická energie se v rostlinách opravdu indukuje.

Pouhé zasažení a oslabení kořenů by pravděpodobně vůbec nevedlo k oslabení a degradaci nadzemních částí rostlin a následujícímu polehnutí, ohnutí stébel k zemi, vedlo by jen ke snížení výnosu. Již existující zárodky semen by dozrály alespoň do podprůměrné velikosti. Tvrzení je samozřejmě pouhý předpoklad, je ale samozřejmě kdykoliv možné ho statisticky i experimentálně potvrdit nebo vyvrátit. Bylo by možné dokonce konstatovat, že se jedná o kvalifikovaný předpoklad, vyslovený na podkladu mnoha pozorování rostlin vystavených některým podmínkám nepříznivým růstu a dozrávání.

 

Struktura rostliny z hlediska elektrické vodivostii

Rostlinné tkáně obsahují některé elektricky vodivé materiály, především elektrolyty. Je ale možné, že se jedná o vodiče natolik slabé, že by jejich přispěním žádná významná (nadprahově poškozující) indukce elektrické energie v rostlinných tkáních nenastala. Proto je nejdřív třeba zjistit, zda v podstatně odlišném prostředí, jakým je elektrolyt ve struktuře rostlinných tkání, proti kovu, může docházet k elektrické indukci. Takovou skutečnost není možné automaticky předpokládat, protože způsob vedení proudu elektrolytem (vodič 2. řádu) je od způsobu vedení vodičem (nejčastěji kovovým, vodič 1. řádu) velmi odlišný. V kovech zprostředkuje vedení proudu elektronový plyn, což jsou volně pohybující se elektrony nejvyšší valenční sféry, zatímco v elektrolytech zprostředkují vedení elektrického proudu anionty a kationty, pohybující se v roztocích. Pokud by byla působením elektrického napětí utvořena mezi jednotlivými buňkami určitá bariéra (obdoba elektrolytické bariéry), bylo by vedení elektrického proudu rostlinným materiálem prostřednictvím indukce zcela nemožné. Nejjednodušší metoda, jak se o něčem takovém přesvědčit, je praktický pokus.

 

Poznámka:

Vedení elektrického proudu rostlinami samozřejmě možné je, elektrický odpor stonků a listů obilí je možné změřit a je ve stavu zelené rostliny přibližně několik megaohmů na centimetr. Rostlinné tkáně se navzájem informují o svém stavu prostřednictvím elektrických signálů, podobně jako tkáně živočišných organismů. Problematikou se zabývá celý vědecký obor nazývaný Elektrofyziologie Rostlin. Podrobnosti je možné zjistit například v Plant electrophysiology: theory and methodss, Alexander George Volkov, Springer, 2006 ISBN 9783540327172

 

Uspořádání pokusu

Pro účely ověření možnosti indukce proudu v rostlinách byl sestrojen transformátor, který měl na primární straně 5 závitů měděného drátu a na sekundární straně 2,5 závitů sestrojeného z rostlinného materiálu. Jako rostlinný materiál byl použitý lístek šnytlíku (Allium schoenoprasum), umístěného v bužírce. Elektrický odpor šnytlíku byl stanoven na přibližně 2,5 MΩ / cm. Do primární cívky transformátoru byl přiveden signál 1kHz o přibližné hodnotě 0,3 V. Signál primární i cekundární cívky byl přiveden na vstup dvoupaprskového osciloskopu. Časem zde bude umístěno několik dalších obrázků. Pokusy jsou z května 2008.

 

Ještě před tímto pokusem byl proveden pokus kontrolní, kdy jako materiál sekundární cívky byla použita měď - shodně 2,5 závitu. Nakonec byl proveden další kontrolní pokus, aby bylo možné odhalit a eliminovat případné parazitní indukce na přímých přívodních vodičích, pokud by nějaké takové indukce existovaly. Něco podobného není jen tak možné automaticky vyloučit, protože rozdíl mezi odporem přívodních vodičů a rostlinného materiálu je možné odhadnout na 10⁹krát nižší. V posledním případě proto bylo místo měděného drátu použito nevodivé silonové vlákno. Všechny tři pokusy byly zcela shodně prostorově uspřádány.

 

V případě šnytlíku bylo naměřené napětí několik setin mV, měď - přibližně 0.15V, silon - nebylo naměřeno vůbec nic, ani náznak jakéhokoliv šumu. Bylo to samozřejmě dáno použitou měřicí technikou. Nejpodstatnější je ale skutečnost, že možnosti jakýchkoliv parazitních indukcí byly během pokusu dostatečně eliminovány a naměřené indukované proudy skutečně pocházejí z použitého stébla šnytlíku. V případě dodatečných pokusů se jednalo o "nastavení použité měřicí aparatury" na hodnoty 0 (korekce nuly) a 100%. Šlo vlastně o dvojí provedení slepého pokusu (blind experiment). Pozor, neplést s double blind experimentem, to je něco úplně jiného. V takovém případě by musela pokusy vyhodnocovat zcela nezávislá osoba, která by vůbec neměla informaci, jaký materiál je v kterém pokusu použit. Takové experimenty (double blind) mají význam především v lékařství. V jednoduché fyzice význam postrádají, vzhledem k možnostem pokus kdykoliv zopakovat, za naprosto stejných nebo velmi podobných podmínek, což postačuje k objektivnímu posouzení výsledků a eliminaci subjektivních vlivů.

 

Z provedených pokusů vyplývá, že i v rostlinném materiálu dochází k indukování elektrické energie podle běžných elektrotechnických pravidel, a je možné s tím počítat. Nejvíc se na ní pravděpodobně podílí, stejně jako během vedení proudu v rostlině, v nich přítomné elektrolyty. Náhradní schéma rostliny je možné považovat za převážně sériové propojení skupin odporů. Proudy se v rostlinných materiálu indukují podobně, jako například v nadzemním vedení (viz normy ČSN - EN 62305 1-5). Jen je třeba počítat s mnohem vyšším odporem rostlinného materiálu.

 

Pokusy jsou velmi jednoduše ověřitelné, proveditelné i opakovatelné. Jde zcela bez výjimky o pokusy uskutečnitelné v jakékoliv školní fyzikální nebo biologické laboratoři.

 

Obecnějším důsledkem provedených pokusů je zjištění, že i v elektrolytech probíhá indukce. Praktický dopad provedených pokusů je pravděpodobně téměř nulový, protože je možné jen těžko od konstruktérů požadovat, aby sestrojili transformátor z vody nebo ve vodě.

 

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

 

 

Záznam obdoby obrazce magnetických siločar v poli obilí

Až zarážející, matoucí, šokující a těžko uvěřitelná, ale i oči otevírající podobnost

Kruh v Obilí - záznam siločar elektromagnetického pole generovaného výbojem blesku

Hodnota proudu se blíží 10⁶ - milión Ampér (známé školní experimenty 20 - 30 Ampér)

 

  

 

Přesně v okamžiku výboje blesku proudí skrz stébla obilí indukované i přivedené elektrické proudy, díky nimž stonky vykazují elektromagnetické vlastnosti a mohou se chovat podobně jako střelka kompasu. Magnetické pole výboje průměrného blesku je v určitém okamžiku přibližně deset tisíc krát silnější než magnetické pole Země. Poloměr kruhu přibližně znázorňuje dosah elektromagnetických sil výboje blesku.

 

 

 

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com