Many informations about COVID-19, CORONAVIRUS, how will it spread into population
in many countries, actual COVID-19, CORONAVIRUS GRAPHS, also Perspectives, forecasts, outlooks for the future, epidemic and pandemic prognosis and actual
>>>>>> COVID-19, CORONAVIRUS PREDICTIONS <<<<<<
COVID-19, CORONAVIRUS links to GRAPHS day by day
COVID-19, CORONAVIRUS links to PREDICTIONS day by day
Other interesting COVID-19, CORONAVIRUS summary links and reference pages

lightning

Definitivní vysvětlení.

Kruhy v obilí.

Objasnění způsobu vzniku.

crop circles
www.bourky.com - bouřky, blesky, oblačnost RSS feed

Kruhy v obilí jsou tvořeny díky zásahu bleskem. Jedná se o simulaci fotografického záznamu elektromagnetických siločar a průběhu elektrických proudů v rastru obilí na poli.

 

Koleje po traktoru a struktury v podzemí u

kruhů v obilí

Lizzano, frazione Celletta (Cesena - Forli), 12 Giugno 2008: www.cropfiles.it

Kliknutím na obrázek je možné navštívit přímo stránku, která se na stránkách italských průzkumníků věnuje vyobrazené lokalitě. Lze zaregistrovat "les hromosvodů", nacházejících se v těsné blízkosti obrazce (sloupy elektrického vedení). To ale není na popisované lokalitě  to nejzajímavější. Bez pravidelného obrazce kruhů v obilí se jedná o velmi přesný obraz lokality, zasažené bleskem. Dokonce na poli vpravo od obrazce kruhů v obilí, které žádný obrazec neobsahuje, je zasažení elektřinou a jím vyvolané ohnutí stébel k zemi mnohem markantnější. Výrazně je poškozené obilí podél kolejí po traktoru, běžící skrz pole (na snímku vodorovně), a na poli s obrazcem kruhů v obilí je poškozeno především obilí v blízkosti kolejí u okraje pole, u kterých se traktory otáčejí. Ty totiž bývají na většině polí znatelně víc rozježděny, působí tak většinou jako daleko lepší hromosvody i vodiče proudu. Ale i na levém poli, dole, těsně pod copyrightem, je jedna výrazná kolej, kolem které se výboj zřetelné proběhl. Zasažení rostlin v blízkosti kolejí u kraje pole je na levém poli daleko markantnější než na jeho jiných částech. Také je možné, že přibližně v místech, která jsou určena středy kruhů geometrického obrazce kruhů v obilí, se v podzemí nachází potrubí vodovodu nebo kanalizace. Může se jednat i o jakékoliv jiné vedení - elektřina, plyn, digitální komunikace, drenáž. Něco podobného se může týkat i jiných obrazců kruhů v obilí, které běží podle nějaké delší linie. Další příklady následují.

 

Elektřina může být rozvedena po poli především prostřednictvím kolejí po traktoru. Vyznačují se mnohem vyšší vodivostí proti zbytku povrchu půdy celého pole. Některé tenké line v obilí se stébly ležícími na zemi mohou být zcela náhodně rozvětvené, rovné nebo klikaté nedaleko od místa dopadu čela bleskového impulsu. Elektrický náboj se dočasně pohybuje po zemi nedaleko od pravidelných obrazců v obilí, nejen po stopách traktoru, před pokračováním v podzemí. Průchod elektrického proudu uvnitř rostlinného těla, buněk, tkání a tím jejich poškození může také způsobit nerovnoměrné dozrávání obilovin. Nerovnoměrný růst a zrání je fenomén, který vznikl proto, že podmínky tam jsou velmi podobné přesazování rostlin.

 

Poznámka:

Zde popisovaná situace odpovídá teoretickému předpokladu, že v případě vytvoření obrazce kruhů v obilí může být podstatná část energie výboje svedena mnohem rychleji kolmo do podzemí, než je tomu v běžných případech zásahu blesku do pole. Nenastane tudíž situace, která je po zásahu blesku do pole jindy mnohem obvyklejší, že se podstatná část energie blesku ještě před úplným svedením do země nějaký čas prohání po poli jako na kolotoči, a páchá neplechu. Je proto možné, že obě pole mohla být zasažena přibližně stejně, ale zatímco vlevo byla spotřebována podstatná část energie na vytvoření obrazce, a během této činnosti rychle svedena do podzemí, na pravém poli byla energie mnohem víc rozvedena po poli především kolejemi po traktoru a napáchala tak na vzdálenějších místech větší škody.

 

Předpoklad je zmiňován několikrát na jiných místech této stránky a bude mu  věnováno mnohem víc pozornosti na stránkách věnujícím se víc fyzice a elektrotechnice, možná se mu bude věnovat celá speciální stránka.

 

 Motto: Ohromné množství kruhů v obilí nápadně připomíná počítačovou simulaci  elektromagnetického pole. Dokonce i jeden jediný, samostatný kruh. To proto, že  skutečně byly vytvořeny působením siločar elektromagnetického pole blesku.

 

Kruhy v obilí

v blízkosti drátěného plotu

Další fotografii, která poměrně věrohodně podporuje teorii vzniku kruhů v obilí díky zásahu blesku, lze ji považovat téměř za důkaz, je možné najít opět ve velmi rozsáhlém archivu Lucy Pringle, a nejen tam. V komentáři k obrázku je uvedeno, že na hranici mezi polem obilí a pastvinou, na které obrazec kruhů v obilí nepokračuje,

Martinsell Hill, 19. července 2009

 se nachází drátěný plot. Drátěný plot se chová jako uzemnění, a uzemnění představuje nepřekonatelnou překážku pro hlavní příčinu vzniku a formování obrazce kruhů v obilí - elektromagnetické záření, během zlomku milióntiny sekundy (rychlostí světla) se od místa zásahu blesku (centra obrazce) naprosto rovnoměrně a souměrně do všech stran šířící elektromagnetickou explozi (obrovskou). Elektromagnetické záření totiž ve vzduchu, na rozdíl od rázové a tlakové vlny, nemá překážek. Kovový plot, který představuje uzemnění, ale právě pro elektromagnetické záření takovou nepřekonatelnou překážkou je. Vegetace za plotem, pastvina, je sice znatelně odlišného charakteru, než obilnina pěstovaná na poli - jde o travinu na pastvě, ale její fyzikální vlastnosti jsou natolik podobné, že působící energie by se na ní poměrně bezpečně projevila, i když by se tak nemuselo stát v úplně stejnou dobu. Svědecky doloženo (viz). Protože ale poškozující energie byla  díky
popisovanému uzemnění téměř stoprocentně odstíněna, rostliny díky tomu byly před poškozením ochráněny, a nic podobného se "za plotem" nestalo.

otisk mimozemského razítka na pastvinu nedopadl

a kravičky mohou nadále vesele bučet

 

Otázka zde položená se přímo nabízí: Opravdu si všichni přívrženci UFO a další samozvaní, rádoby "experti" na působení mimozemských civilizací, dovedou i jen náznakem představit, že ti nebozí, plaší mimozemšťané, jejichž technologie by měla být o mnoho tisíc, ale spíš milionů nebo miliard let vyspělejší než naše, zdejší pozemská, jsou skutečně natolik "mentálně zaostalí", že by nedokázali vyprojektovat a zkonstruovat takový obrazec kruhů v obilí alespoň o nějakých 50 metrů dál od plotu, aby se jim na zvolené "plátno" vešel celý?

 

Drátěný plot, který působí jako uzemnění, současně i jako hromosvod, se chová obdobně jako uzemněná stínící mřížka vakuové elektronky, přes kterou elektromagnetické záření ani elektrony neprojdou - no pasaran. Chová se vůči nim jako zcela neproniknutelná zeď.

 

Drátěný plot blesky spíše přitahuje, a je tak možné se dokonce divit, že centrální kanál blesku neskončil přímo na něm. Pravděpodobně zadul vítr... Mezi stepped leaderem, který si nejprve jakoby "očichá " pravděpodobné místo dopadu, a Return Stroke - hlavním výbojem, skrz který projde téměř veškerá energie výboje, uplyne až několik desetin sekundy. Kromě toho se pod povrchem pole mohou nacházet nějaké archeologické nebo geologické artefakty, které přitahují Return Stroke ještě výrazněji, než samotný plot.

 

Na internetu je popsáno (viz), že tráva na pastvině má mechanické vlastnosti nejvýš srovnatelné s obilím za plotem, spíš slabší, a že je proto divné, že za plotem obrazec nepokračuje.

 

Průzkumníci a fotografové, kteří někdy v životě navštívili obrazec v obilí, by se pravděpodobně dokázali rozpomenout, nebo najít nějaké zapomenuté fotografie, jestli někdy v některém kruhu nebo jeho blízkosti nenalezli nějaký hydrant - ten totiž působí jako velmi dobrý hromosvod. Z jejich fotografií se tato skutečnost většinou rozpoznat nedá, ale snad by nějaké detailnější záběry někde nalézt mohli.

 

 

Hromosvody na polích v blízkosti

kruhů v obilí

Jako velmi dobré hromosvody působí velmi často na polích a v jejich blízkosti se vyskytující kupky hnoje, také blízké stromy a keře.

 

Naprosto neoddiskutovatelnými hromosvody jsou pak sloupy elektrického nebo telegrafního vedení, těch lze nalézt často ve velmi těsné blízkosti obrazců kruhů v obilí stovky. Mnoho z nich se někdy vyskytuje přímo v obrazci jako jeho neoddělitelná součást. Ancona, Italy, 10th Jul 2007 - dvě vedení VN procházehjí přímo skrz obrazec kruhů v obilí (odhadem 40 a 110 tisíc voltů), další vedení VVN (400 000 V) asi třista metrů od něho. GPS 43.574443°, 13.432214°.

 

Další, které ale určit tak lehce nepůjde, jsou uloženy pod zemí. Jde o nejrůznější kanalizace a vedení. Na některých snímcích je ale lze alespoň odhadnout. Opět, pokolikáté už, lze navštívit známý archiv kruhů v obilí Lucy Pringle. Snímek vlevo, Horton - Nr Devizes, Wiltshire 3rd Jul 2005. Obrázek kruhu v obilí vpravo pochází z ukcropcircles.co.uk. Jako odkaz vede přímo na galerii odkud byl zkopírován, ze stejného místa, ale pořízen řadu dní předtím, stejně jako všechny ostatní na stránce zde. Odhadem nejméně 14. Na obrázku vlevo je možné spatřit jeden velmi obvyklý, výrazný hromosvod - sloup elektrického vedení, jehož okolí ale vůbec není součástí geometrických útvarů kruhů v obilí, díky čemuž leží zcela mimo oblast zájmu jakéhokoliv průzkumníka kruhů v obilí. Od sloupu šikmo doleva nahoru, kolmo k silnici, vede žlutý pruh obilí, jehož výšku je možné odhadnout asi na polovinu až tři čtvrtiny výšky okolního obilí. Jde o obilí mrtvé, které bylo usmrceno buď okamžitě během výboje blesku do stožáru, nebo později, následkem chemikálií vzniklých v rostlinách a v půdě. Především díky elektrolýze v průběhu výboje, během několika následujících minut až hodin, ale i dnů. Výboj pokračoval v podzemí od sloupu, v blízkosti nějakého tam nacházejícího se vedení dál k silnici. Nemusí se ani jednat o vedení jakékoliv inženýrské sítě, může jít jen o zahrnutý příkop nebo výkop, kde se drží vlhkost víc než v okolním terénu, ale kabel elektrického vedení tam pravděpodobně je. Podobný pruh vede od kruhu vlevo dole k silnici. Zde se ani nemusí nic nacházet v podzemí, může jít jen o rozježděnou přístupovou cestu používanou při setí, po které probíhala elektřina díky nižšímu odporu. Na obrázku vpravo vidíme stejný kruh v obilí z jiného úhlu pohledu, zasažené obilí ve směru k silnici vykazuje zatím rozdíl jen několika centimetrů nebo procent ve výšce a ještě vůbec není žluté. Z toho vyplývá odhad rozdílu pořízení snímků alespoň 14 dní.

 

 

Kruhy v obilí

a archeologie

Jednou z možností, která se může podílet na svedení proudu prudce kolmo dolů do podzemí, by mohla být přítomnost strusky, ale i kovových artefaktů navozená činností některé starověké huti, nebo přítomnosti jakýchkoliv dalších reliktů, především z doby železné a bronzové. p_1 p_2 Díky nedokonalostem tehdy používaných metod tavby obsahuje struska i několik desítek procent chemickou redukcí získaného kovu, který tehdy ještě nedokázali zužitkovat. To, že na některých místech velmi pravidelně navštěvovaných zjevením kruhů v obilí se v podzemí nacházejí pradávná starověká sídla, nebo mohyly, pohřebiště, poměrně snadno lokalizovatelná z leteckých snímků za využití metod letecké archeologie, je celkem doložitelný fakt. Jedním z nejtypičtějších takových míst je (place_name), ale jistě by bylo možno nalézt mnohá další. Některé hrobky a pohřební místa bývají kovy, nejen drahými, poměrně hojně zaplněny.

 

Samozřejmě se může jednat i o jiná archeologická období a doby (doba zlatá, stříbrná, měděná, cínová, mosazná, kobaltová, olověná, zinková, wolframová nebo uranová).

 

Větší množství kovu se v podzemí také nalézá na místech, kam dopadla sestřelená letadla.

 

Více na stránce archeologie

 

 

Chování rostlin po zásahu elektrickým proudem

(mnohem podrobnější informace v menu EFP a podstránkách)

Rostliny, zasažené elektrickým proudem, který způsobuje nevratné změny v tkáních, a vytváří významné množství rostlinám škodlivých chemikálií a značné množství buněk může okamžitě usmrtit, nevykazují zpočátku téměř žádné nebo dokonce vůbec žádné vizuálně pozorovatelné změny. Bylo by samozřejmě možné pozorovat změny mikroskopické. Prověřeno, bude doloženo fotografiemi. Dokonce i rostliny, které jsou po elektrickém výboji okamžitě mrtvé, jsou ještě několik dnů od okolního porostu vizuálně, i mechanicky téměř k nerozeznání. Teprve po několika dalších dnech začnou žloutnout a až po několika týdnech se doslova rozpadnou na prach. Jde o rostliny, které obdržely letální nebo vyšší dávku elektrické energie. Dokonce i v případě, že jde o dávku tuto hodnotu mnohonásobně převyšující, ze začátku budou i takové rostliny vizuálně téměř k nerozeznání od živých. Teprve při dávkách o několik řádů vyšších může dojít k rychleji nebo dokonce okamžitě pozorovatelným změnám - žloutnutí, hnědnutí až zuhelnatění. 

argentina - slunečnice

 

Bližší informace na stránce numero uno - jde o stránku, kde je vysvětleno, jakým způsobem došlo, pravděpodobně, víceméně náhodou, k fotografování prvního následku zásahu blesku v poli, a po nějakém čase následků blesku z další bouřky.

 

Upozornění (charakteristika)

I kdyby kterékoliv tvrzení na těchto stránkách vypadalo, že je formulováno s naprostou jistotou, je třeba před něj vložit některé z těchto úvodních prohlášení:

Je vysoce pravděpodobné, že...

Pravděpodobně bude možné dokázat, že...

Není vyloučeno, že...

Z některých (mnoha) pozorování se zdá (vyplývá)...

Být si absolutně jist svou pravdou dokáže opravdu jen blbec, pitomec nebo idiot.

 

Obilí nezasažené elektrickým proudem

Je velmi pravděpodobné, že na poli, které nebylo v průběhu celého vegetačního období žádným bleskem zasaženo, se až na výjimky téměř nikdy stébla k zemi neskloní. Někdy se ale výjimečně silný zásah bleskem může projevit výrazným snížením  vitality vegetace i následující rok, a vést téměř k položení, ohnutí stébel k zemi. Na některých takových místech skutečně k naklonění nebo položení, ohnutí stébel k zemi dojít může, viz GHOSTS.

 

 

Zde příklad pole, které po celou sezónu žádný blesk nezasáhl (2010), z Benátecké Vrutice. Rostliny ve vynikající kondici až do sklizně, není polehlé, položené, skloněné, ohnuté k zemi ani stéblo.

 

Fotografie pořízeny 26. června a 17. července 2010

 

 

Energie výboje přírodního blesku

Jen pro zajímavost je možné uvést, že i jediný průměrný blesk vyzáří tolik energie, která by stačila na sklizeň celého lánu obilí o rozloze mnoha hektarů, vymlácení obilí, jeho semletí na mouku, upéct z ní chleba a jeho rozvoz i do nejzazších koutů republiky. Samozřejmě i na posklizňové práce by zůstalo. V případě sklonění, ohnutí stébel obilí k zemi jde o změnu polohy několika set kg až několika tun materiálu o desítky centimetrů, dokonce bez jakéhokoliv transportu z místa na místo. Další podrobnosti a měřené fyzikální údaje týkající se energií výbojů blesku jsou k nalezení na stránce a podstránkách menu blesky

 

 

Lokální podmínky, možnost dvou výbojů do stejného místa

(s delším časovým odstupem)

Formování pravidelných obrazců (

kruhy v obilí

) může znatelně záviset na místních podmínkách. Anglie - pravděpodobně častější výskyt na křídovém podloží, ale podílet se mohou i archeologické artefakty. Je také možné, že řada pravidelných obrazců kruhů v obilí, ale i pouze nakloněného, ohnutého a na zemi ležícího obilí, se vytvoří především na místě, kde dojde ke dvěma výbojům blesku do přibližně stejného místa, s delším časovým odstupem, alespoň několik dnů, ale spíše týdnů.

 

V případě ojedinělých velmi silných výbojů ale může dojít ke zformování pravidelného obrazce, v nejjednodušším případě jediného kruhu nebo několika oddělených, samostatných kruhů v obilí, ale spíš daleko častěji obrazce nepravidelného, se stébly skloněnými a ohnutými k zemi okamžitě nebo téměř okamžitě, během několika vteřin, nebo minut až hodin. Výboj silnějšího blesku působí totiž na bezprostřední okolí kromě obrovských elektrostatických a elektromagnetických sil a přímých i indukovaných elektrických proudů také mechanicky, jako exploze nemalého množství trhaviny, stovky kg i více TNT v nevelké výšce nad zemí. Pravidelné obrazce se také mohou vytvářet častěji především za nepřítomnosti silného větru, v případě výboje tzv. blesku z čistého nebe. The Bolt from the Blue. Takovou domněnku ale bude nutné nejdřív ověřit.

 

 

Chvění povrchu Země

Kromě toho, co vše zde bylo popsáno a dál na stránce ještě bude, jednou z možných vysoce pravděpodobných příčin vzniku obrazců kruhů v obilí je, že se na jejich vzniku, respektive tvaru, určitým způsobem podílejí otřesy povrchu Země v místě vzniku. Povrch Země, který se v okamžiku výboje a působení jeho mechanických efektů - tlaková a rázová vlna - chová jako pružná membrána, i když obrovských rozměrů. O rozloze několik kilometrů čtverečních. Vlastní rezonanční kmitočet této membrány leží mezi hodnotami několik málo hertzů až několik desetin hertzu. Mohou se tak kromě prostých kruhů v obilí vytvářet nejrůznější analogie nebo obdoby chladniho obrazců.

 

 

Hlavní viník, původce

kruhů v obilí

stále úspěšně uniká

Nikoliv ojedinělým zjevem, naopak pravděpodobně dokonce vůbec nejčastějším, díky němuž se dařilo pravému viníkovi tak dlouho unikat pozornosti, je však skutečnost, že k ohnutí stébel obilí k zemi v obrazci kruhů v obilí, ale i jakéhokoliv nepravidelného, dojde až za řadu dnů, nebo dokonce i týdnů až měsíců po bouřce. Pravděpodobně velmi často za přispění tak nevinné události, jakou byla ranní mlha, viz domino efekt a motýlí efekt, kdy už si jej s událostí, která proběhla před řadou týdnů, a nikdo určitě nebyl jejím bezprostředním pozorovatelem, zcela určitě nikdo nespojí. Myšleno bouřky. Opravdu si je možné jen stěží představit někoho, kdo během bouřky běhá po poli. Zásah bleskem a díky němu procházejícím elektrickým proudem byl však s největší pravděpodobností jednoznačně nejdůležitějším činitelem, který na úrodě způsobil největší poškození. Všechny ostatní fytopatologické činitele, jako viry, plísně, houby, rostlinní a živočišní škůdci, poškození vlivem vlhka nebo sucha, zcela jednoznačně působí až jako druhotní - následní činitelé a bez předcházejícího poškození bleskem by na rostlinách, které nejsou oslabené působením elektrického proudu, nezpůsobili téměř žádné, nebo dokonce vůbec žádné nebo jen zanedbatelné škody.

 

Bez prvotního oslabení elektrickým proudem by totiž  rostliny působení všech ostatních vyjmenovaných fytopatologických činitelů hravě odolaly. Bez oslabení elektrickým proudem by se žádný kruh v obilí nikdy neobjevil. Dokonce i nerovnoměrnost dozrávání se pravděpodobně nejčastěji vyskytuje na lokalitách, které byly zasaženy bleskem, a téměř každá rostlina, která obdržela určitou dávku elektrické energie, vyšší než zanedbatelnou, ale nikoliv smrtelnou (viz EFP), dozrává zřetelně pomaleji. Dosud prověřeno především vizuálním pozorováním, ale nic nebrání tomu, aby tvrzení bylo ověřeno v laboratoři, a stanoveny dávky energie a jejich vliv na vitalitu rostlin. .

 

Jistě nebudou častou výjimkou případy, že stébla rostlin na některých zasažených částech pole se nemusí ani položit na zem, ohnout stébla k zemi, mohou však být napadeny škůdci (Ostrá).

 

Vysvětlení

Jedním z velmi logických důvodů, proč se hlavnímu viníkovi vytváření kruhů v obilí dosud tak hodnověrně dařilo unikat jakékoliv pozornosti a možnému odhalení, je poměrně doložitelná skutečnost, že se tomuto "původci všeho" totiž přesně v době, kdy on na poli něco "maluje", tj. vytváří obrazce kruhů v obilí, podaří naprosto bezpečně a nemilosrdně jakékoliv potenciální pozorovatele takové tvůrčí činnosti zahnat od pole tak daleko, jak je to jen možné, pokud je rovnou nezabije.

 

 

Nepravidelné útvary obilí ležícího na zemi i

Randomly Downed Formations - RDF

V předchozím textu bylo už několikrát naznačeno, že výboje blesků nesou hlavní odpovědnost nejen za veškeré Genuine, tj přirozeně vzniklé, pravidelné, byť sebesložitější obrazce kruhů v obilí, ale kromě toho i za všechno ostatní, běžně a nepravidelně na zemi ležící obilí na všech polích co na světě jsou. Literatura a webové stránky, zabývající se Kruhy v obilí, občas označují nepravidelné tvary poškozeného, na zemi ležícího obilí zkratkou RDF (randomly downed formations, nepravidelně vytvořené, na zemi ležící formace). Klasický příklad (přímo učebnicový) je možné najít v jedné publikaci věnující se problematice kruhů v obilí. Jde o knihu: Crop Circles - Exploring the Designs and Mysteries, Werner Anderhub, Hans-Peter Roth, Lark Books, 2002, ISBN 1579902979. Na straně 111 se pod fotografií nachází text: "Classic wind damage in grain". Typické poškození - položení na zem, ohnutí stébel k zemi obilí způsobené větrem. Zásadní chyba všech dosavadních amatérských průzkumníků podobně vytvořených útvarů, na zemi ležícího obilí na celém světě: Takové poškození zdravého obilí, které dosud nebylo bleskem a jeho elektřinou zasažené a oslabené, samotný vítr nikdy za žádných okolnostílností způsobit nemůže. Fyzikální vlastnosti - pružnost, pevnost - zdravého obilí prostě něco takového neumožní. Je možné pozorovat, i při větru hodně přes 100km/h, okamžitě po jeho odeznění, není ohnuté, ležící na zemi ani stéblo. Stačí se podívat na jakýkoliv film se záběrem vrtulníku letícího nízko nad polem, stébla se ohnou klidně téměř k zemi, okamžitě po přeletu se postaví zpět do svislé polohy. Na zobrazené fotografii se jedná o naprosto typické poškození obilí po výboji blesku. Informace je to vpravdě šokující, nepochopitelná a bude jistě trvat nějaký čas, než se s ní kdokoliv ztotožní.

 

Na tomto místě nezbývá než volně reprodukovat klasickou myšlenku největšího génia na světě všech dob, pan Jerry Cimrman: "Můžeme proti tomu protestovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím nebo proti tomu můžeme dělat." ;

 

Nezbývá než zopakovat, jistě ne naposledy:

Naprostá většina takhle podobného položení stébel, ohnutí stébel k zemi nastane až mnoho dní po bouřce, často za nádherného počasí. V té době si už bouřku a blesky, které proběhly před tolika dny, nikdo ani nevzpomene. Také díky tomu, že po bouřce pole s obilím vypadala jako netknutá, si ji s poškozením a oslabenim a následným ohýbáním stébel rostlin k zemi, nikdo nespojuje. Týká se jak kruhů v obilí, tak zcela nepravidelných obrazců.

 

Mimochodem, pokud by byli autoři knihy schopni zjistit čas a lokalitu snímku domnělého ohnutí stébel k zemi větrem ze své knihy, mohou se u firmy zabývající se archivací bleskových dat dotázat sami. Pravděpodobně by bylo možné dohledat víc než jen jeden zásah blesku do fotografovaného pole (s minimálně několikadenním, spíš několikatýdenním časovým odstupem), kdykoliv mezi dobou klíčení až do času pořízení fotografie.rafie.

 

Stojící zdravé obilí v blízkosti kolejí po traktoru

Na fotografii z knihy, ale i na mnoha fotografiích dokumentujících obrazce kruhů v obilí, na kterých se současně vyskytuje obilí "normálně" poškozené, zcela nepravidelně vytvořené útvary obilí, ležícího na zemi, je obzvlášť zajímavé to, že takto poškozené, se stébly položenými na zem může být téměř celé pole, okolo 80%, ale v bezprostřední blízkosti kolejí  po traktoru obilí stojí. To je velmi častý úkaz, u všech obilovin, jejichž stébla leží na zemi po zásahu bleskem. Z pozorování vyplývá, že četnost jeho výskytu je  natolik vysoká, že je téměř vyloučeno, že by se jednalo o pouhou náhodu. Přestože je možné, že podstatná část energie byla k rostlinám přivedena těmito kolejemi, to ale nemusí být pravidlem. Rostliny, které jsou kolejím nejblíž, a měly by tak být nejvíc poškozené, téměř nikdy na zemi neleží. Naopak obdobně vypadají téměř všechna pole se stébly ohnutými k zemi, takže se vlastně o žádnou velkou zvláštnost nejedná. Ohnutí stébel k zemi začíná téměř vždy nejméně 20 - 30 cm od těchto kolejí. Nabízí se vysvětlení, že rostliny v těsné blízkosti kolejí, které nejsou obsazeny rostoucími rostlinami obilí, mají k dispozici větší množství půdy s nižší koncentrací jedovatých látek, vylučovaných kořeny sousedních rostlin. Cizorodé a škodlivé látky, které v rostlinách vznikly, a snaží se jich pomocí kořenů zbavit, vyloučit do půdy, se tak v okolí kolejí podstatně více zředí. Rostliny v těsné blízkosti kolejí tak mají větší šanci se uzdravit, a nejsou vystaveny takové koncentraci škodlivých látek.

 

Velmi typické příklady budou například na stránce Kounice, ale nalezneme je téměř na každé fotografii kruhů v obilí, která kromě pravidelného obrazce obsahuje i nepravidelně vytvořené útvary na zemi ležícího obilí.  Téměř vždy alespoň 30 cm od kolejí, ale i metr a dál. Někdy se dokonce obilí ležící na zemi nenachází, alespoň zpočátku, nikde jinde než v největší vzdálenosti od kolejí, přesně uprostřed mezi nimi, kde je pravděpodobně koncentrace škodlivých látek největší, a rostliny se jich nejhůř zbavují. Také může působit zvýšená elektrická vodivost na tom místě, trysky secího stroje ho mohly přejet dvakrát během setí díky překryvu rozpětí secího stroje, trasa je oseta dvakrát.

 

Mnohem podrobnější vysvětlení tohoto jevu se bude nacházet na stránce ránce lines.

 

Jako jeden z možných důvodů poškození, oslabení obilnin, bývá udáváno přehnojení, především dusíkem. V takovém případě by ale nejvíc byly přehnojené rostliny nejblíž u kolejí, a jejich stébla se ohnula k zemi by nejčastěji, zatímco ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Přehnojení, tj zvýšený obsah rozpustných solí v půdě, ale může způsobit zvýšenou četnost výbojů blesku do tohoto místa. Kupky hnoje totiž přitahují blesky až obdivuhodným způsobem, díky zvýšené elektrické vodivosti popisovaných míst, i ovzduší nad nimi. Pokud se tedy v jejich blízkosti zrovna vyskytne obilí ležící na zemi, není to v žádném případě z důvodu lokálního přehnojení, ale jednoduše proto, že tam dopadaly blesky. Logicky by totiž muselo být největší množství stébel ležících na zemi nejblíž hromadě chlévské mrvy, k čemuž nedochází téměř nikdy.

 

 

Ukázky běžného poškození, oslabení

ohnutí stébel na fotografiích lovců kruhů v obilí

Zde opět ukázka z archivu L.P. Na fotografii je kromě kruhů v obilí možné velmi dobře pozorovat poškození obilí uprostřed mezi kolejemi po traktoru. Samozřejmě tento jev je možné nalézt nejen na fotografiích kruhů v obilí, ale na jakékoliv fotografii obilovin, jejichž stébla leží na zemi. Jednou z dalších zajímavostí totiž je, že vůbec nejčastěji, nebo nejdřív, se ohýbání stébel na zem objeví v blízkosti středu čtvrt závitů, které na kraji pole tak pravidelně narýsují kola traktoru. V tomto případě bude pravděpodobně dokonce možné dosadit nějakou fyzikální zákonitost. Jednak že v zatáčce budou koleje víc rozježděné, a také že integrál výkonu dodaného čtvrtinou kružnice do vlastního středu má mnohem vyšší hodnotu, než integrál přímky ke stejně vzdálenému bodu. Výkon dodávaný v rovině povrchu země ubývá s druhou mocninou vzdálenosti od bodu, která je v případě kružnice konstantní, takže neubývá. Jedná se o přibližný odhad, mnohem podrobněji bude problematika vedení proudu v zemi a rostlinách vysvětlena na stránce LRC. Kromě toho koleje u kraje bývají přejeté ještě jednou traktorem při návratu z pole. Další podrobnosti se budou nacházet na stránce koleje. Náhledy obrázků je možné zvětšit přejetím myší nad nimi.

 

Koleje po traktoru jsou pravděpodobně mnohem vodivější proti svému okolí, fungují proto i jako bleskosvody, vlhkost se v nich drží a shromažďuje nejlépe a nejdéle, a také jsou pravděpodobně jednou z příčin, proč po výboji blesku do jednoho pole jsou rostliny poškozené prakticky jen na něm, koleje si veškerou energii rozdistribuují jen mezi sebou a jinam ji prostě nepustí. Koleje na okraji pole mají jednoznačně nejvyšší vodivost, jsou přejeté i vícenásobně, a za vysoké vlhkosti půdy se u nich často traktory otáčejí s vypnutým diferenciálem. Dalšími velmi významnými bleskosvody jsou na polích se často vyskytující kupky hnoje.

 

 

Obrázky od přátel z Polska - Wylatowo

Zde je zobrazeno několik typických ukázek normálního ohnutí stébel k zemi, v obilí po zásahu bleskem, v kombinaci s geometrickými obrazci kruhů v obilí, vyfotografované přáteli průzkumníky z polského městečka Wylatowo: (link 2002), (link piktogramy)

Ve všech případech by se bez geometrických tvarů kruhů v obilí jednalo o naprosto typické poškození obilovin způsobené výbojem blesku.

 

 

Argentina 2010, slunečnice

Hned na začátku roku 2010 bylo možné zavítat na skok do Argentiny

(událost datována 15. března 2010, fotografie z touraine-insolite.xooit.com)

  

zuhelnatělé a ohořelé slunečnice (v kruhu) si jinak než zásahem blesku vysvětlit téměř nelze... (nebo že by přeci jen to UFO...?)

 

Popis stavu rostlin na místě jako by vypadl z učebnice pro žáky střední zemědělské školy, kde je popisován následek výboje blesku do pole se slunečnicemi. (viz)

 

Když půjde někdo lesem, a spatří několik ohořelých stromů, pomyslí si: "Zde uhodil blesk". Když půjde po poli, a spatří ohořelé slunečnice, co si má myslet? Že se nad polem vznášela mikrovlnná trouba mimozemšťanů, rotovala nad ním do kruhu, z ionosféry sestupoval lidskou a mimozemskou myslí a všeprostupující vesmírnou inteligencí podporovaný a vytvářející se plazmový vír alias vortex, ještě nějaké to UFO s lasery ostřelovalo pole a vše dotvořil elektrický proud, který se mezitím vytvořil mezi podzemními prameny vody a mlhou na blatech? (To byla jen malá ukázka toho, kam až se někteří průzkumníci jevu kruhů v obilí občas uchylují ve svých úvahách. Není možné jim to mít za zlé, jsou totiž z absurdnosti a nepochopitelnosti jevu evidentně nešťastní. Vždyť ty fraktály se přece v neživé přírodě a bez inteligence vytvářet nemohou a nedají. Ale dají se, milé děti, dají, a jak snadno!)

 

K vytvoření toho všeho stačil někdy snad i jen jeden jediný zásah blesku, mohl být doprovázen několika souběžnými a následnými výboji, a nějaké ty rezonanční a interferenční efekty mezi nimi. Velmi často také výboje běhají po podzemních vedeních, a přesně nad nimi se vytvářejí čáry. V takovém případě se může jednat i o zcela mrtvé obilí - zmínka už  zde, další, mnohem názornější případy na stránce Lines.

 

Vše se odehrálo během několika desetitisícin vteřiny. Jde o čistý čas, tj. dobu, po kterou probíhal elektrický proud. Mezi následnými výboji existují pausy (to se tak na divadle říká), trvající až stovky milisekund. Soustava hlavního výboje a několika následných se může odehrávat v čase až okolo jedné vteřiny, výjimečně i déle. Po jeho odeznění nemuselo být na poli pozorovatelné naprosto nic. Na počátku, tj během výboje a bezprostředně po něm, se odehrávaly především pochody fyzikální, mechanické, elektromechanické a elektrochemické. Po nich nastalo velmi dlouhé období klidu, během něhož nastoupila matka příroda, biologie, fytopatologie, biomechanika, biofyzika, chemie a podobné čistě přírodní procesy. "stěhování národů".

 

To, co potom následuje, může být částečně ovlivněno počasím, jaké zrovna okolo panuje. Velmi podstatná je ale skutečnost, že naprosto všechny dál popisované děje, které nastanou až po výboji, se budou odehrávat i za těch nejpříhodnějších povětrnostních podmínek, jaké je možné si pro účely pěstování obilí představit.

 

P_L_U Během desítek dnů, ale i několika týdnů až měsíců, vlivem obrovské setrvačnosti průběhu biologických pochodů v rostlinných tkáních, dochází k postupnému  oslabování rostlin. Části poškozených rostlin, buňky a tkáně odumírají, další slábnou. Teprve když celkové oslabení rostlin jednoho dne překročí únosnou míru, k tomu ještě během noci padne londýnská mlha - butterfly, rostliny ztěžknou a nejslabší stébla se začnou zvolna pokládat k zemi - domino,  a během několika vteřin až minut se celá pečlivě vytvořená konstrukce skácí k zemi jako domeček z karet. P_B_R Lze tak pravděpodobně vysvětlit často se vyskytující svazky stébel v některých kruzích v obilí, mnohonásobně poskládané pravidelně přes sebe. V takovém případě docházelo pravděpodobně k postupnému skládání svazků přes sebe. Dosažení podobného efektu by bylo lidskými silami za pomoci primitivních pomůcek (a lidských mozků) zcela nemožné. Není třeba zdůrazňovat, že nerozeznatelně podobné struktury se objevují i ve zcela nepravidelných útvarech. Doprovodné fotografie vpravo byly pořízeny na místech, kde se nacházely právě jen takové, zcela nepravidelné tvary. Všechna taková místa byla prokazatelně a ověřitelně zasažena bleskem. Fotografie vlevo nahoře - kruh v obilí popis_vlevo_nahoře

 

Fakt, že ohýbání stébel k zemi, během kterého je obrazec

kruhu v obilí

zviditelněn, může někdy nastat podstatně rychleji, než byl celý proces připravován, a až velmi dlouho potom, co byl doopravdy iniciován, vede laickou i "odbornou" veřejnost k poněkud ukvapeným i pomateným závěrům.

 

 

Stěhování národů (Migration Period)

Je tak obrazně nazýván proces, kdy se v těle celé rostliny (stonek, listy, klas i kořeny v případě obilí) vytvoří vlivem elektrolýzy, pravděpodobně i díky elektro-tepelným procesům řada škodlivých sloučenin. Rostlina je po určité době začne stěhovat dolů, ke kořenům, a kořeny vylučovat do půdy, opačným směrem pak postupují látky běžně se účastnící látkové výměny, rostlině prospívající a užitečné. Vše tak slouží k účelu ochrany genetické informace ukládané v semenech před poškozením. Ani zrno nazmar - heslo kterým se příroda (ne) řídí miliony let, na rozdíl od komunistů. Na rozdíl od nich je ale příroda zjevně ochotna pro co nejlepší uchování genetické informace nějaké to zrníčko obětovat, a poškozené jedince proto jednoduše ponechá  k likvidaci prostřednictvím nejrůznějších fytopatologických činitelů, kteří v tomto případě konají zcela jednoznačně velmi záslužnou a užitečnou činnost. Jedná se přibližně o 10% užitečně obětované úrody ročně.

 

Teoretická úvaha (chronologie některých procesů), příklad

Rozdělením rostliny (nadzemní části), například na deset dílů stejné délky, a za předpokladu, že každá z nich potřebuje k tomu, aby se zbavila škodlivých látek, které se v ní vytvořily ("odstěhovala o patro níž"), určitou konstantní dobu - například jeden den. Nejvrchnější část (desetina) rostliny - klas nebo část, kde bude utvořen, se tak během jednoho dne zbaví všech nepříznivých látek, všechny další části pod ní ale musí přetrpět i průchod jedů ze všech částí nad nimi. Z této (jistě velmi zjednodušené, ale pro účely vysvětlení zonálního oslabení rostliny postačující) vyplývá, že nejnižší desetina rostliny je vystavena působení nepříznivých sloučenin desetkrát delší dobu, než část nejvrchnější, a desetinásobku množství, než se v ní samotné vytvořilo, takže odhadem je vystavena stokrát vyššímu působení nepříznivých chemikálií. Z toho důvodu je spodní část nejvíce oslabena, a je mechanicky nejméně odolná. Spodní část se tak vlastně obětuje pro zdárnou výchovu potomstva. U velké části takto oslabených rostlin se jí to opravdu podaří, protože okamžitě po ohnutí stébel k zemi se začne rostlina vztyčovat prostřednictvím kolének - nodes, a naprosté většině z nich se to opravdu, i když jen částečně podaří, takže mohou být úspěšně sklizeny prostřednictvím známých žacích mlátiček alias kombajnů.

 

Časové rozvržení dějů popisované v předchozím odstavci je jen příklad, nejedná se prozatím o nijak pokusně doložená fakta. Jde jen o přibližnou aproximaci pravděpodobného průběhu některých procesů, kterou bude teprve možno experimentálně prověřit, a v některých případech se může od nastíněného průběhu podstatně lišit (extrémně silné výboje)

 

 

Možnosti ověření, i zpětného, mnoho let dozadu...

Záhada

kruhů v obilí

definitivně vyřešena...

Pouze reálné a přirozené, mechanické - elektromechanické - elektrochemické - biochemické - biofyzikální - biomechanické - fyzikální - chemické - fytopatologické principy vzniku, poměrně jednoduše stanovitelné i předvídatelné. Vědecky ověřitelné. Dokonce (!!!!!)v naprosté většině případů, dejme tomu od roku 1980, a kdyby ne tak od 1990, alespoň v některých zemích, poměrně bezpečně zpětně ověřitelné téměř pro každou GPS lokalitu kruhu v obilí. Je možné dotázat se meteorologů, nebo přímo Siemens-Vaisala, ALDIS, CELDN, EUCLID, NORDLIS, nebo u firem, které s výsledky jejich měření pracují. K výboji blesku dochází v řadě případů mnoho dnů před objevením obrazce.

 

 

Nepravidelné obrazce z Itálie...

V některých zemích, např. Itálie (odkazy dál) se stalo nepsaným pravidlem, pokud je některý rok na "záhadné", velmi pravidelné obrazce s

kruhy v obilí

poněkud "chudý", jsou potom lovci fotografií jevu kruhů v obilí vděčni i za naprosto běžné, nepravidelné obrazce v obilí, se stébly nepravidelně ohnutými k zemi. Italští průzkumníci pravděpodobně jako jedni z prvních zaregistrovali skutečnost, že pravidelné i zcela nepravidelné obrazce v obilí mají velmi mnoho společného. Jedna jejich fotografie pravidelného obrazce kruhu v obilí už je použita v předchozím textu zde a další zde. Stalo se totiž poměrně častým úkazem,  že na italských polích jsou pravidelné obrazce kruhů v obilí velmi často pozorovatelné v kombinaci s nepravidelnými, jak je vysvětleno zde.

 

 

Velké poděkování

pro www.cropfiles.it: zde několik stránek s nejtypičtějšími odkazy, které pomáhaly při výzkumu - jako typické ukázky je možné zvolit například

http://www.cropfiles.it/cropcircles_2010/Allettamento_2010.pdf

http://www.cropfiles.it/cropcircles2008/Allettamento_2008.html

http://www.cropfiles.it/cropcircles2007/Allettamento_2007.html

http://www.cropfiles.it/crop_circles2006/Merate_11Maggio2006.html

označeny jako  "e crop irregolari" - nepravidelné obrazce. Řadu fotografií na odkazovaných stránkách je možné zvětšit pravým tlačítkem po příkazu "zobrazit obrázek".

 

Není vyloučeno, že se zatím jedná pouze o subjektivní dojem, ale na některých fotografiích italských průzkumníků se to potenciálními hromosvody jenom "hemží".

Kliknutím na obrázek je možné přejít přímo na stránku zdroje.

 

Podobných záběrů z českých polí možno předložit tisíce. Velmi mnoho takových fotografovaných míst doložitelně zasažených bleskem, alespoň několik dnů před fotografováním. Výzkum trval do současnosti déle než 3 roky (podzim 2011 - 3 a 1/2 sezóny obilí) a odehrál se na ploše věršinou několik desítek, nejvýš několik stovek kilometrů čtverečních. Nejtypičtější z nich budou časem umístěny zde.

example_czech

 

Kruhy v obilí

- vysvětlení

Na fotografiích pravidelných obrazců kruhů v obilí z Itálie je možné si povšimnout jedné zajímavé věci: podstatně častěji než v Británii se na nich vyskytují vedle těchto pravidelných obrazců i obrazce nepravidelné. To může být způsobeno jednak tím, že v Itálii zdaleka není na obrazce v obilí pořádán takový "hon" jako v Británii. Italští starousedlíci se totiž pravděpodobně mnohem raději věnují zemědělské činnosti, na nějaké voloviny nemají čas a ani o ně nejeví zájem. Obrazce tak jsou v mnohých případech vyfotografovány až řadu dní po svém vzniku. Myšleno po skutečné vizualizaci - ohnutí stébel k zemi, kdy se k nejvíc zasaženému a na zem nejrychleji položenému obilí v obrazci už stačilo přidat a ohnout stébla k zemi i další obilí, v jeho bližším i vzdálenějším okolí, ale může to být způsobeno i lokálními podmínkami.

 

Další možností je, že v Itálii nejsou tak účinné podzemní hromosvody, proto neodvedou největší část proudu ihned hluboko pod zem, a tak se určitá, někdy pravděpodobně i dost podstatná část energie výboje ještě nějaký okamžik před tím může šířit dál po zemi nebo nehluboko v podzemí, kde zasáhně alespoň kořenové systémy rostlin. Proto se v Itálii vytvoří mnohem rozsáhlejší plochy nepravidelných tvarů poškozeného obilí, než v "dokonaleji uzemněných" britských obilných polích, kde se možná v podzemí stále ještě nachází mnohem víc památek z doby bronzové a železné. Itálie je z archeologického hlediska pravděpodobně mnohem lépe "vytěžená" než Británie. Viz Šíření elektrického výboje po zemi (a nehluboko v podzemí), kde bude tato problematika znázorněna mnohem podrobněji. Na stránce chronologie je ale zobrazen i příklad z Británie (16.07.2007, Hailey Wood, Ashbury, Wheat), kde je velmi zřetelně vidět, jak se k obrazci postupně přidává další obilí, uvnitř obrazce i mimo něj. Stébla se ohýbají k zemi přesně podle pravidel poškození, oslabení po výboji blesku. V co největší vzdálenosti od kolejí po traktoru, často přesně uprostřed mezi nimi.

 

 

Další poděkování

směřuje na stránky croponline.org,  cropanomali.htm, konkrétně podstránka Lissone (Mi): tato lokalita bude využita na stránce Předpověď, vzhledem k pravděpodobné struktuře tam nacházejícího se elektrického vedení(dvě vedení), procházející kolem pole (obdélníkový závit opisující úhel větší než 200°). Tam se nějaký ten blesk občas strefit musí. Takže ne žádné kruhy, ale obilí ležící na zemi, se stébly ohnutými k zemi tam občas v budoucnosti někdy bude určitě. Další podrobnosti viz na jmenované stránce Předpověď. Na lokalitě sice dochází k určitým stavebním změnám (čerpáno z Google Maps, Google Earth), ale snad z políčka něco zbyde.

 

 

Poděkování:

Pítrs od Petráčků, (numero uno),

Petr Světlý z Dywidag Prefa a. s., (number 2),

Pepa z Linde + Wiemann Cz, s.r.o.

Gouláš, Spejbl, Stánkař, Kelčák, Pid, Luboš Hanousek,

Kuba Lepič,

Bobeš Janík,

a mnoho dalších.

 

Velmi mnoho díků si zaslouží pan Václav Bošina, místní zemědělec.

 

Dalších velmi mnoho díků přátelům z Itálie www.cropfiles.it a www.croponline.org

Viz jinde nebo na jiných stránkách. Roma locuta, causa finita - Řím promluvil, případ je uzavřen.

 

Především je nutné zdůraznit, že zde podávané vysvětlení, ani jakákoliv stránka tohoto webu, se v žádném případě nezabývá pojmy ani obory lidské činnosti jako Esoterismus, Spiritismus, Astrologie, Parapsychologie, Psychotronika, Paranormální jevy (EN - lepší), Ufologie, okultismus, numerologie, Věštění, Pověry.

Víra v mimozemšťany, Mimozemský život, včetně Mimozemšťané (sci-fi), Astrobiologie, E.T. - Mimozemšťan, UFO, Military disc-shaped aircraft, Létající talíř (UFO), návštěvníci z Kosmického prostoru, Vesmíru, Galaxie, Mléčné dráhy.

Magie, Čierna mágia, Čarodějnictví, Čarodějnice, Nadpřirozené jevy, Zázraky. Fenomén roku 2012, Poltergeist, Konspirační teorie, Telekineze, Šamanismus, Mystika, ani jakýkoliv jiný obor Pseudovědy nebo pavědyKategorie: Pseudověda. Jakákoliv podobná odvětví pavědy, také nazývané lživěda (pseudověda), nebo také velmi často "alternativní věda" je nutné co nejdůkladněji oddělit a odlišit od přírodních oborů a vědy opravdové, ověřitelné, reprodukovatelné, a nakonec co nejdůrazněji vymýtit a zničit.

 

 

 

Literatura, zdroje

Některé knihy, použité k vysvětlení nejrůznějších fyzikálních a přírodních jevů a úkazů v textu a na podstránkách www.cropcirclesonline.com Literatura

 

 

4 cs

 

 

Stránku pro vás připravil, a veškeré zde uváděné údaje velmi důkladně teoreticky i experimentálně prověřil

 

Jan Ledecký

 

z