lightning discharge
"Výrobci"kruhů v obilí (2)
Už velmi dlouho se k autorství kruhů v obilí na celém světě přihlašují nejrůznější pomatenci...
crop circles
www.bourky.com - bouřky, blesky, oblačnost RSS feed

english version

Tato stránka se snaží výplody jejich chorých mozků

 uvést na pravou míru... (Intermezzo CropCircleMakers - 2)

Žádní přiťáplí výrobci kruhů v obilí ve skutečnosti nikdy neexistovali (jen v jejich vyšinutých mozcích)

 

Jiná úvaha na podobné téma ZDE.

 

V této kapitole bude věnována pozornost především rozdílům mezi rostlinnou a živočišnou říší, z hlediska možných účinků výboje blesku. Protože z ohlasů je možné usoudit, že téma lidské hlouposti je nekonečné, na začátku tak bude proti původním předpokladům ještě zmínka o circlemakers.

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

 

Obrazec s vnořenou, velmi přesnou zmenšeninou: vyobrazení velmi snadno zhotovitelné na počítači, o něco složitější na rýsovacím prkně (pantograf), ale na poli? Vysvětlili už někteří choromyslní circlemakeři, jak takovou činnost na poli provádějí?

 

I kdyby bylo možné věřit všemu, co circlemakers rozhlašují, ty nádherné kruhy a další, nejen fantasticky pravidelné ale dokonce mnohonásobně, podle mnoha os i středu velmi přesně souměrné, a někdy dokonce se současným zobrazením zvětšení/zmenšení (! vícenásobné zobrazení téhož obrazce v různých velikostech) obrazce opravdu zhotovili oni. V některých případech se obrazce skládají z mnoha desítek velmi přesně vyměřených a zrealizovaných geometrických útvarů. Dali si tu práci, nejprve na počítači pečlivě zhotovili návrh, zadali vzorec nějakého fraktálu, kterému ani nerozuměli, a navrhli podobu výsledného obrazce. Vypracovali velmi podrobný scénář a časové rozložení činností během zhotovení obrazce, bez něhož by v noci za svitu baterek a luny byl jakýkoliv pohyb po poli naprosto nemožný, protože by o sebe zakopávali jako banda opilců, navracející se z tahu. Vypracování takového scénáře je pro složitější mnohonásobně zrzadlené obrazce, v případě že obsahují i zmenšeniny, záležitost několika týdnů perné práce a secvičování mnohačlenného kolektivu, protože veškeré činnosti by na sebe musely přesně navazovat a vzájemně do sebe zapadat. Obrazec je nutné zhotovit během jediné, nejvýš několika hodin, kdy na vyměření dílčích úseků může být vyčleněno jen několik minut času, a jejich zhotovení musí být jen otázkou vteřin, nejvýše desítek vteřin.

 

1. Celé lidstvo se nikdy nepřestane divit skutečnosti, že na světě mohou existovat takoví hlupáci nebo dokonce jejich skupiny, jedinců natolik zaostalých ve svých mozkových činnostech, aby práci, čítající mnoho set člověkohodin v ceně odpovídající tisícům spíš desítkám tisíc eur nebo dolarů, odevzdali zcela zdarma, naprosto bez nároku na jakoukoliv odměnu, aniž by výsledek bylo možné jakkoliv alespoň částečně zpeněžit v jejich prospěch a získané finance třeba věnovat na humanitární účely nebo na kompenzaci zemědělcům poškozeného porostu, nebo na cokoliv jiného. Pozor, neporovnávat s činností např. sprejerů, kteří svou činnost mohou provozovat i bez jakékoliv přípravy a secvičování a zhotovení i složitějších mnoho metrů čtverečních pokrývajících obrazců je vždy otázkou nejvýše několika minut, a jakákoliv chyba se takzvaně "vsákne" do výsledné geometrické podoby street-sprej artu. V případě ručního zhotovení obrazce v obilí na poli se jedná o vysoce přesnou (zednická přesnost nebo vyšší), složítou a sofistikovanou činnost, která by v případě velmi složitých obrazců čítajících i několik set částí vyžadovala včetně přípravy a alespoň základního secvičení souslednosti a následnosti jednotlivých úkonů až několik tisíc člověkohodin, kterou by bylo možné vyjádřit jako dejme tomu 20 krát několik tisíc člověkoeur nebo člověkodolarů. (za méně než 20 dolarů/eur za hodinu by se, často v dešti a bahně, mazlavém jílu, v gumákách s rozsvícenou čelovkou nebo s baterkou v ruce po poli v noci mohl pohybovat jedině naprostý idiot)

 

2. Dejme tomu, že by jim i přes všechny výše uvedené výhrady bylo možné věřit, že autory některého uvažovaného obrazce jsou oni, circlemakers. Měli by ale vysvětlit, co to bylo za idiota, který po nich do jejich tak složitě a bezchybně vypracovaného obrazce vlítnul, aby na jejich tak skvostném a do posledního detailu promyšleném díle zapracoval tak obludně nehorázným způsobem a tím jim tak, obrazně řečeno, "rozšlapal bábovičky" ? Nebyl tento ničitel, darmošlap a zlomyslné budižkničemu, vlastně nakonec ještě mnohem větší idiot než oni sami? Proč se o nich nikdy na internetu ve svých příspěvcích nezmiňují, o těchto kazisvětech, o těchto bořitelích jejich skvělých úmyslů? Není to náhodou tím, že ve skutečnosti nikdy na žádném poli nebyli, a veškerá jejich "tvůrčí činnost na poli", ke které se tak rádi hlásí, se ve skutečnosti odehrála jen uvnitř jejich chorých mozků? (s velkou pravděpodobností ovlivněných vstřebáním mnohem vyšší než zanedbatelné kvantity fermentovaných nápojů, možná dokonce i podpořené konzumací nějaké té lysohlávky, nebo že by souvenir from Amsterodam?)

 

3. Jest zaznamenatelnou a velmi dobře zdokumentovatelnou i zdokumentovanou skutečností, že každý, komu se podaří vytvořit něco zajímavého, se s tím dříve nebo později rád pochlubí, odhalí a prozradí své autorství, alespoň svému okolí. S jedinou výjimkou, a totiž když se jedná o výtvor Matky Přírody. V případě žijících lidí se jedná o naprosté, a proto zcela zanedbatelné výjimky (nezveřejnit autorství). Své by o tom mohl povědět například pan Petr, který, ač rukou postrádajíce, svaly mu v nich v železo tuhly. Kromě Matky Přírody, především pro případy, které jsou zde popisovány, lze obdobnou neautorizovanou činnost vložit především do rukou boha Dia (Zeus, pán blesků). On ani jeho kolegové to ale také s jakýmkoliv zveřejněním svého autorství, natož pohovory s našinci, rozhodně nepřehánějí, alespoň posledních několik tisíc let.

 

4. V případech, kdy se autor se svým autorstvím opravdu bezpečně nikdy nepochlubí, se až s obdivuhodnou pravidelností vynořují víceméně nahodile jedinci nebo skupiny lidí, jakési bílé vrány, které se snaží takovou těžkou námahu jejich skutečnému autorovi ulehčit, a to tím, že se ohlásí sami jako autoři díla. Poměrně velmi často se jedná o jedince s velmi nízkou, nebo alespoň znatelně sníženou inteligencí. Jejich myšlenkový obzor ani minimálně nepřesahuje i jen poznání, že se skutečný autor ke svému dílu opravdu nikdy nepřihlásí, už jenom proto, že to "není v jeho stylu", ani vlastnostech. V jeho schopnostech (autora díla) samozřejmě je dílo vytvořit, tím ale veškerá jeho další činnost končí. Nejsou jakkoliv sami schopni pokusit i jen v nejmenší míře dopátrat nebo pochopit, proč. Podobných skupin lidí se na světě vyskytuje velké množství. V případech, které jsou popisovány zde, jsou nazýváni circlemakers.

 

5. Circlemakers totiž ve skutečnosti nikdy žádná pole nenavštěvují, veškerá jejich "přiznání" k autorství kteréhokoliv obrazce jsou totiž jedině a pouze výplody jejich povážlivě chorých mozků. Kdyby totiž zmiňovaná pole po nocích doopravdy pravidelně navštěvovali, dřív nebo později by se na některém z nich s jediným pravým autorem potkali. Autorem veškerých, ať už pravidelných nebo nepravidelných obrazců v obilí. Četnost jeho návštěv na polích obilí celého světa je přibližně jedna miliarda ročně, takže dřív nebo později by se spolu potkat museli. Nebozí circlemakers by po takovém setkání vypadali přibližně jako živočichové na doprovodných fotografiích. Zde vyslovené domněnky samozřejmě vůbec nevylučují tu možnost, že některý takový circlemaker už někdy byl v podobné situaci nalezen, a z pole v truhle odvezen, anebo dokonce už ani nebyl nikdy nalezen. V některých případech totiž ..., ale o tom až někdy později.

 

6. Proto raději: Ať po zbytek života sedí na pérdeli, (dosud ani totiž nikdy nic jiného nedělali), a dál spřádají své choromyslné vize o tvůrčí činnosti v obilí na polích, a skutečnou tvorbu Kruhů v Obilí přenechají tomu, kdo se v tom nejen "opravdu vyzná", ale také to doopravdy umí a dělá. Vyvarují se tak jednou provždy jakéhokoliv náhodného setkání. Varování na doprovodných fotografiích.

 

7. Circlemakers (cropcirclemakers) mohou být přejmenováni jednou provždy do budoucnosti na circle-magory, crop-debily nebo prasata v obilí. (angl. např crapmaker, crapcirclemaker, crappycirclemaker, crappymaker, )

 

 

Výzva jakémukoliv potencionálnímu zadavateli výroby kruhů v obilí: Vaši dodavatelé se plahočí mnoho hodin po poli, a potřebují desítky nebo stovky člověkohodin k výrobě něčeho, co jediný výboj blesku dokáže připravit během 100 milióntin sekundy, a zbytek už jen ponechá na spolupráci řady přírodních, biologických a fyzikálních sil a zákonů. Blesk kromě toho pracuje v nejdokonalejším utajení, jaké je možné si pro jeho činnost představit (přírodní mimikry, James Bond). Bezprostředně po jeho práci není v naprosté většině případů na poli pozorovatelné absolutně vůbec nic, přestože obrazec už je ve struktuře rostlin nezničitelně vytvořen. Není vůbec vyloučeno, že se někdy v budoucnu někteří z výrobců obrazců v poli během své pochybné, choromyslné činnosti, vykonávané v polích na vaši objednávku, potkají s pravým autorem obrazců, a on je během tohoto setkání na místě zabije. Odpovědnost za jejich exekuci z velmi podstatné části, kromě jejich vlastní hlouposti, nesete vy.

 

Kromě toho blesk naprosto bezpečně od místa výkonu své činnosti zažene jakéhokoliv potenciálního svědka své činnosti na kilometry daleko, nebo do bezpečí příbytků, pokud je rovnou na místě okamžitě nezabije.

 

Pro publikování rozdělit na dva, a to tady.

 

Rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou říší

Rozdíly v účinku výboje blesku na rostliny a živočichy

Nejpodstatnějším rozdílem mezi živými tvory a rostlinami je skutečnost, že živočich, zasažený účinkem blesku, je okamžitě velmi nápadně odlišný a snadno vizuálně rozlišitelný od živočicha, kterému se nic takového nestalo. Něco podobného se týká i živočichů, kteří byli výbojem pouze zmrzačeni nebo poraněni, a přežijí, i když s potížemi. Takový živočich, který přežil, pokud neupadl do bezvědomí (čímž by se také velmi podstatně lišil od rostlin), by totiž delší dobu po poli velmi nekoordinovaně poskakoval, čímž by se od rostlin opět velmi významně odlišoval.

 

V případě rostlin ale taková pravidla vůbec neplatí. Rostliny, pokud nejsou velmi výrazně mechanicky poškozené nebo ohořelé, se totiž delší dobu naprosto nijak neodlišují od svého okolí, ani svou situaci nedají najevo jakýmkoliv rychlým pohybem, natož aby po poli poskakovaly - tzv. Poker Face. Dokonce i rostliny nebo ty jejich části, které byly průchodem elektrického proudu okamžitě usmrceny, a to i ty, které obdržely mnohonásobek elektrické energie, potřebné k jejich usmrcení, jsou ještě několik dnů od rostlin jakoukoliv poškozující energií zcela netknutých prakticky k nerozeznání. Situaci usmrcených rostlin je možné přirovnat například k utržené květině ve váze s vodou. Její stonek, listy i květ budou ještě řadu dní k nerozeznání od květin neutržených, i když už má třeba kořeny zcela mrtvé. Nějaký čas ještě zcela normálně vykazují látkovou výměnu. Mnoho zcela uhynulých částí rostliny, obsahujících již jen mrtvé buňky a zdánlivě zcela suchých, může ještě dlouhou dobu plnit funkci vodivého pletiva, a pokud nejsou nějak výrazně poškozeny, živé části jimi oddělené od zbytku rostliny mohou nerušeně pokračovat v růstu a nadále se účastnit všech životních funkcí rostliny, tj. především fotosyntézy a látkové výměny, i dozrávání, pokud se na nich vyskytují rozmnožovací orgány. (timelapse, foto)

 

Prakticky veškeré rostlinstvo, které bylo zasaženo bleskem a v důsledku toho oslabeno a poškozeno, kromě toho po nějaké době vykazuje řadu druhotných následků a poškození. Namátkou druhotné napadení oslabených rostlin a tkání jakýmikoliv rostlinnými i živočišnými škůdci, hniloba kořenů a hlíz, plísně, deformace a poškození plodů. Veškeré takové druhotné následky mohou být zaměněny a méně odborně vzdělanou částí populace omylem vydávány za původní příčinu poškození rostlin, a v odborné literatuře je možné se na mnoha místech dočíst, že k tomu skutečně velmi často dochází.

 

Díky tomu, že pro laiky pole s mrtvými a více nebo méně poškozenými rostlinami vypadá velmi často (hrubým odhadem přes 90% případů) ještě poměrně dlouho po bouřce (dny, týdny) prakticky jako netknuté, pravděpodobně jednou z hlavních příčin, proč je výbojům blesku v otázce poškození plodin přikládán prakticky nulový význam, nebo význam mnohem nižší, než tomu ve skutečnosti je (netýká se odborné literatury). Ono pole tak vypadá i pro opravdové odborníky, změny by bylo možné zjistit jen poměrně důkladným laboratorním průzkumem. Například snížení nebo absenci metabolismu. Přesněji řečeno, změny pozorovatelné jsou, i pouhým okem. Povadnutí listů, předčasné sklánění klasů k zemi (převážně ječmen), zpomalení dozrávání. Je však velmi obtířné je rozeznat od běžné tolerance růstu a dozrávání, působení náhodných i nenáhodných lokálních podmínek. Například lokální diference v dodávce živin, lokální odchylky v přísunu vlhkosti. Jedná se velmi často o porostové příznaky (cropmarks) projevující se v důsledku přítomnosti struktur v podzemí, viz Archeologie. Týká se hlavně obilovin, protože vliv zásahu blesku do rostlin s nízkou hustotou osevu je zemědělcům dostatečně dobře znám a v odborné literatuře odpovídajícím způsobem zpracován, jak je zmíněno na jiných stránkách tohoto webu. Zemědělci velmi dobře vědí, a také se ve zmiňované odborné literatuře opakovaně zmiňují a fotografiemi dokládají, že po výboji blesku do pole s jakoukoliv pěstovanou plodinou dojde ke vzniku kruhového útvaru znatelně poškozených, nebo dokonce mrtvých rostlin.

 

Obrázek "Tančícího Ďábla" ("The Moving Devil") (pic). Je možné pokusit si představit, jak si lidé v minulosti představovali ďábla? A jak interpretovali bouřky a blesky? Snad dílo Boží? Jako rej víl a nymf? Jako tanec andělů? Nebo raději, jako tanec ďáblův? Samozřejmě je správná jedině a pouze poslední varianta. Obrázek naprosto přesně reprezentuje a vysvětluje, v rámci sdělných možností a schopností dobových umělců, že pravidelné obrazce v obilí jsou utvářeny po dopadu výboje blesku do pole, nad kterým se přehnala bouřka. Jasněji už to říct nemohli. Obrázek je jedním políčkem z celé mozaiky v řadě důkazů, že zemědělci a zainteresované osoby znají příčiny vzniku pravidelných obrazců v obilí odjakživa. Jen si všichni z lidstva prostřednictvím přírody dělají hlavně s její pomocí desítky let, stovky, tisíce let opravdovou, upřímnou legraci. Snad tak mělo být zbytku lidstva jednou provždy důrazně naznačeno, aby se jim příliš nes... nepletl do řemesla. Především nevzdělancům, polovzdělancům, pavědcům a samozvaným vědátorům.

 

Stačilo tak málo. Trocha představivosti, trocha interpretačních schopností, trochu ochoty řešit náznaky a podobenství, také trocha schopnosti a ochoty potlačit vlastní hloupost a zaostalost. Také stačilo si přečíst, co napsal okolo roku 1652 pan Plant o povětrnosti a jejích důsledcích ve Staffordshire, a problém mohl být vyřešen. Jenže záhadologové by přišli na desítky let o chlebíček, řadu konspiračních teorií a o zcela nezaslouženou popularitu.

 

Je možné považovat za téměř jistou skutečnost, že zemědělci o výskytu kruhů v obilí vědí odjakživa, pravděpodobně i tuší nebo dokonce velmi dobře znají příčinu, všechny tyto informace si předávají ústním podáním z generace na generaci, a vše se jim daří před veřejností úspěšně utajit. To všechno především proto, aby to Matce Přírodě nepokazili, tu legraci, kterou si tak úspěšně po celá léta vlastně i s jejich dopomocí z nebohé laické veřejnosti dělá, od doby co lidé lidmi jsou (na přesnou dataci existují rozdílné názory). Po objevení kruhů se pravděpodobně už jen baví pozorováním, jak se po nich prohánějí skupinky nejrůznějších samozvaných "vědátorů", záhadologů, ufologů, parapsychologů, pseudovědců, vyznavačů víry v mimozemšťany, pavědců a podobné pakáže jako masařek po hovně.

 

Jak je zmíněno v předešlém textu, jmenované typy výzkumníků patří přesně mezi onu nedovzdělanou část populace, která naprosto bez výjimky zaměňuje příčiny a následky, a veškeré druhotné následky výbojů blesku dokáže považovat za příčiny prvotní, které měly všechna poškození a anomálie na místě přítomné způsobit samy. V jejich výplodech je potom možné dočíst se o plísňových a houbových chorobách šířících se do kruhu, o houbové chorobě hmyzu která zabíjí mouchy tak rychle, že se ani nestačí pustit stébla, a podobné voloviny. Například plísňová choroba a hniloba, která napadá vnitřek řepných bulev, přitom se ale mezi rostlinami přenáší a rozšiřuje do kruhu (!). Z vnitřku řepy do vnitřku jiné řepy, bez jinak viditelného dalšího poškození rostlin. Že by nějaký bezkontaktní přenos, nebo rostlinná sugesce či autosugesce? I když je nutné brát v úvahu, že velmi podobně se šíří záhadologické myšlenky: Z vnitřku řepy (lebky) jednoho záhadologa do vnitřku řepy jiného záhadologa...

 

Rozdíl mezi rychlostí, jakou uschne rostlina, která má jen mrtvé kořeny, a nepřerušený transport vody, a rostlina, které byl transport vody zcela přerušen, je obrovský. V prvním případě nastane viditelné povadnutí listů až po řadě dnů, v druhém během minut (budou doprovodnéfotografie)

 

Jedině rostliny, které obdržely dávku energie mnohotisíckrát převyšující dávku smrtelnou, mohou být okamžitě po výboji zežloutlé, zhnědlé, zčernalé, zuhelnatělé až ohořelé (viz "anomálie"). Takové rostliny, které skutečně vykazují následky výboje blesku opravdu na místech výskytu CC nalézány jsou, jak dokládají tisíce svědectví a fotografií. Je proto nutné za ně všem průzkumníkům CC velmi hezky poděkovat. Jedná se ale v naprosté většině případů o několik kusů, v případě obilí se může jednat snad i o několik desítek až stovek kusů (při hustotě tisíc rostlin na metr čtvereční). Jeden hektar jich obsahuje přibližně deset miliónů, a kdo chce, ať se je tam po bouřce vydá hledat. Během několika dnů ale po nich nebude na poli už ani památky. Větší usmrcené rostliny jsou samozřejmě delší dobu po bouřce snadno rozlišitelné, mrtvé stonky obilí ale po krátké době uschnou a rozpadnou se na prach, podobají se například rostlinám brambor druhý den nebo déle po sklizni. Podstatné je, že rostliny jsou natolik poškozeny, že je i přerušen jejich koloběh vody, který jinak může nerušeně probíhat ještě dlouho i v téměř mrtvých rostlinách. Rostliny v bezprostřední blízkosti výboje (desítky centimetrů) mohou být výrazně poškozené i mechanicky, mírně až do vzdálenosti několika metrů. Každopádně rostlin viditelně poškozených je jen nepatrné procento ve srovnání s rostlinami, které byly sice výrazně poškozeny, ale přežily, a velmi dlouho na nich nebude pozorovatelné naprosto nic.

 

Například paní Plíšková popisuje místo, na kterém rostliny zežloutly. Po několika dnech tyto rostliny "zmizely" (přibližná citace). Žluté rostliny byly rostliny zcela mrtvé, už během prvního pozorování, a během několika dnů seschnou a rozpadnou se natolik, že už jejich zbytky ani návštěvníci nepovažují za rostliny. Běžné polní rostliny v zeleném stadiu vzrůstu, tj. spíš ve vegetativní fázi vývoje, seschnou jen na 2-3% původní hmotnosti a objemu. Nebude na škodu umístit sem nějaké to timelapse, zatím alespoň několik snímků. (řepka)

 

Další nezanedbatelnou skupinou rostlin jsou takové, které sice zahynou, ale až během několika dnů nebo dokonce týdnů. Nahromadilo se v nich, také v jejich kořenových systémech a okolní půdě převážně působením elektrolýzy tolik škodlivých chemikálií, že během nějaké doby zahynou. Takové rostliny usychají velmi zvolna, koloběh jejich tělních tekutin není přerušen a nemusejí být tolik rozlišitelné od okolí. Vyznačují se například hluchými klasy, ale pokud jsou zasaženy energií až v době, kdy už jsou zrna podstatně vyvinuta, i když například jen v období mléčné zralosti, mohou i dozrát, i když ne v takové kvalitě jako u nezasažených rostlin. Semena mohou být menší, nezvykle tvarovaná - seschlá, pokroucená, protože místo typického zrání jaké probíhá ve zdravých rostlinách už jen spíš vysychala do své konečné podoby. Všechny případy poškození rostlin popsané v tomto odstavci také byly průzkumníky na místech výskytu CC opakovaně nalézány, a je nutné jim za to hezky poděkovat.

 

Zárodek se sice vyvinul do té míry, že je schopen vývoje, ale může být poškozený, a zbytek semene podporující klíčení, především zásoby škrobu, nemusí být vyvinutý do té míry, jako u zcela nepoškozených a zdravě dozrálých semen.

 

Porost se v takovém případě může výrazně odlišovat barvou od nepoškozených dozrávajícího rostlin. To samozřejmě neznamená, že ze zrn nebude možné umlít mouku a z té upéct housky. Klíčivost bude s velkou pravděpodobností poněkud slabší, a i to, co by vyklíčilo, nemusí zdárně dokončit vývoj. Nemusí mít dostatek zásobních látek k tomu, aby se rostlinka dostala až nad zem.

 

Část jejich tkání může být poškozena proběhlými negativními vlivy, proto mohou dosahovat i nezvyklých tvarů..

 

Rostliny jen poškozené nezahynou vůbec, ale na nějaký čas znatelně zpomalí vývoj. Projeví se u nich podstatnou měrou nerovnoměrnost dozrávání, nastane obdoba šoku z přesazování. Mechanismus růstu rostlin po poškození elektrickým proudem bude věnováno mnohem víc místa na jiných stránkách. (chronologie, EPP a další)

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

 

 

 

Stránku pro vás připravil, a veškeré zde uváděné údaje velmi důkladně teoreticky i experimentálně prověřil

 

Jan Ledecký

 

z